Barvy kanadského podzimu a slovník quebeckých sprosťáren

Přišel jsem nečekán, nezván a zase se k vám, čtenářům, po dlouhé tvůrčí odmlce otáčím montrealskou chaloupkou čelem. Dnes mám přichystáno povídání o mém prvním quebeckém výletu, kanadských barvách podzimu a hardcore kurzu quebecké francouzštiny.

Občas se říká, ze známe lépe země vzdálené tisíce kilometrů než louku za domem a soukromé životy Sámera Issy a Agáty Hanychové než životy našich blízkých. Za šest měsíců v Kanadě jsem už viděl Toronto, Niagaru a New York, ale okolí Montrealu prakticky neznám. Podzimní barevná příroda byla tedy dobrá záminka se podívat, co máme tady v Quebecu za řekou svatého Vavřince.

V pátek jsem přišel z práce, sbalili jsme si s Adrianem a jeho kamarádem Shaheenem teplé oblečení, batohy a boty do hor a na noc vyrazili do Sherbrooku, což je město asi 100 km na východ od Montrealu. Východ od Montrealu znamená více francouzštiny a méně angličtiny, a v Sherbrooku jsme se měli sejít u táboráku s Adrianovými kamarády. Moje francouzština možná stačí na to si koupit na benzinové pumpě cigarety a žvýkačky, ale na hovorovou quebeckou francouzštinu s opilými Quebečany u táboráku machr prostě nejsem. Ještě tedy umím quebecké nadávky, což by se eventuálně dalo použít, ale na celovečerní konverzaci to taky nevystačí. Apropos, quebecké nadávky jsou vážně zajímavé. Prakticky všechny nejpoužívanější mají náboženský původ; no uznejte, ze nadávat někomu, že je hostie, je zvláštní...:-) Abych navázal na své dřívější jazykové koutky, dole připojuju malý slovníček.

Ono obecně nadávky v různých jazycích jsou vděčné konverzační téma a nechápu, proč jsme se tohle neučili ve škole. A to myslím smrtelně vážně. Klidně bych jednu maturitní otázku věnoval cizojazyčným nadávkám, než třeba vzdělávacímu systému Velké Británie. Studenti by se alespoň v cizině cítili sebevědoměji, nemyslíte? V souvislosti s nadávkami jsem si taky uvědomil, ze čeština ma dvě výhody souvisejicí s tím, že ji nikdo mimo ČR nezná. Za prvé můžete v cizině komukoliv s tím nejslušnějším úsměvem na rtech říct největší prasárnu, co vás napadne a on vám ještě poděkuje. To je ovšem zábava pro puberťáky. Za druhé, když se váš známý bude chtít naučit říct česky třeba "Dobrý den", můžete ho škodolibě zkusit naučit třeba "Nečum, kreténe". No dobře, tak to je taky zábava pro puberťáky, ale někdy se to může hodit.:-)

Ale zpět k mé francouzštině. Cestou do Sherbrooku mě v autě zkoušeli z francouzské konverzace a já si nakonec říkal, jestli ty peníze za kurzy francouzštiny v Praze nebyly vyhozené do kanálu. Taky jsem se mimochodem dozvěděl, jak velký význam mají pro Kanaďany zimní pochody na sněžnicích. Nejdřív jsem se ignorantsky zasmál, co je to za pravěk, ale oba se na me podívali uraženým patriotickým pohledem, jako bych měl při kanadské hymně ruce strčené v kapsách. Prostě Kanada vznikla díky snežnicím, když lovci kožešin putovali přes zamrzlé řeky, jezera a nekonečné lesy se svými náklady kožešin a zásob. A dodnes je údajně pochod na sněžnicích téměř kulturním zážitkem i pro mladé Kanaďany. Takže pozor.

V Sherbrooku bylo u táboráku asi 20 Quebečanů, hrálo se na kytaru, zpívalo, jen buřty se nepekly. Jako Čech jsem pro ně byl trošku atrakce, ale s těmi, kteří ještě nebyli úplně zkouření a opilí, se mi povídalo docela dobře, i když moje francouzské kurzy povídání u táboráku s Quebečany jaksi nepokrývaly. Jeden kluk, který měl fakt silný quebecký přízvuk se mě ptal, jestli znám "enbo", když jsem z těch Čech. Já mu pořád nerozuměl a nechal jsem si "enbo" několikrát zopakovat a stejně jsem nechápavě koukal. Až pak mi Adrian, který seděl poblíž, řekl, že se ptá na "handball":-), tedy naši házenou, ve které jsme prej jako Češi dobří. No prostě "enbo".:-)

Přespali jsme tedy v Sherbrooku a v sobotu ráno (ehm, v poledne, pro znalce mého víkendového vstávaní) vyrazili na výlet do Parc du Mont-Orford. Všude kolem už jsme viděli zluto-oranžovo-červené stromy, jak se rozlévají do dálky. To je něco, co mi vždycky přišlo typicky kanadského: nekonečná záplava podzimních jasných barev. Na Mont Orford vede lanovka, ale my, ještě relativně mladí vysokohorští skauti, jsme se nenechali zkorumpovat technikou. Vlastně to nebyla ani taková výška, za hodinku a něco jsme vylezli na vrchol. Šplhání na Sněžku bylo horší, ale výhled to byl stejně krásný. Jako bonus na závěr můžu připojit tip pro cestovatele: jeďte se podívat do městečka jménem Magog. Je to hned vedle, leží na břehu stejnojmenného jezera, ma romantickou pláž a hlavně uvidíte krásnou starodávnou a zachovalou quebeckou maloměstskou architekturu.

Malý quebecko-český slovník nejpoužívanějších sprosťáren. Prakticky všechny výrazy znamenají buď blbec, kretén, ale i ve smyslu do prdele, kurva, atd.
ostie = hostie
câlice = kalich
tabarnak = schránka na relikvie

(pro zájemce více zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Quebec_French_profanity )