Ti škodolibější z vás se mohou při čtení těšit představou, jak mě pan X trestá za to, že o něm opět bez dovolení píšu.
Pan X je motorkář. Vlastní silný stroj italské značky, který - nemaje garáž - každý rok na zimu stěhuje výtahem do svého panelákového bytu, kde s ním pak několik měsíců sdílí ložnici. Loni zapomněl vypustit benzín, což jeho manželku obzvláště potěšilo. Jindy mu pro změnu volně pobíhající králík domácí překousal nějaké kabely. Ale to milovníka jednostopých vozidel nemůže odradit. Motocykl zkrátka potřebuje pohodlné ustájení a králík byl náležitě potrestán. Jak? To s ohledem na případné čtenáře z řad ochránců zvířat nebudu rozvádět. Nicméně přežil.
Kdysi byl pan X členem motorkářské party. Jestli si dobře vzpomínám, měl tenkrát dokonce Harleye. Občas si na tuhle éru rád zavzpomíná a tak už mi vyprávěl například o velkolepé rvačce ve štěchovické hospodě, kde se jezdci pustili do boje s jugoslávskými tuneláři (rozuměj dělníky, kteří tu tenkrát hloubili tunel). Bylo to prý jako snažit se pěstí srážet betonové sloupy.
Starý moto-gang se schází dodnes a když nedávno pan X na pravidelný sraz vyrážel, vzpomněl si na další zajímavý příběh.
Kdysi na jedné vyjížďce prý jeho dva kumpáni našli na nějaké skládce poblíž Štěchovic (zřejmě oblíbená lokalita) vyhozený pekáč. Okamžitě se zrodil nápad. Jeden z nich si pekáč přivázal za svůj motocykl a druhý si do něj sedl. Následně zahájili jízdu. Zřejmě již měli plnou hlavu plánování kulturního programu na večer, a tak nikoho z nich nenapadlo, že kov se ve vysoké rychlosti třením o povrch vozovky značně zahřeje. A to se samozřejmě stalo. Pekáč se nejen zahřál, ale doslova rozžhavil do ruda takže cestujícímu během okamžiku začala hořet pr... Zkrátka se mu vznítilo pozadí, a protože řidič o tom neměl tušení, byl doutnající nebožák nucen v téměř stokilometrové (prý) rychlosti opustit své místo a katapultovat se do škarpy. Kupodivu to přežil bez vážnějších následků. Motorkáři jsou zkrátka drsná sorta.
To dnešní mládež umí akorát civět do mobilů.
