Jak Beatles nehráli v Jílovém

Obávám se, že za následující příspěvek mě obyvatelé Jílového nebudou mít rádi. Uvažoval jsem o smyšleném názvu obce, ale nakonec risknu pravdu. Snad mi Jílovští autentičnost odpustí.

Jednou jsme takhle s elektrofonickým tělesem vyrazili koncertovat do Jílového (záměrně neuvádím, o které Jílové šlo). Věděli jsme sice, kde a v kolik máme být, nikoli však o jakou akci se konkrétně jedná.
Až na místě jsme se dozvěděli, že tentokrát nejde o žádný soukromý nebo firemní večírek, ale o veřejné vystoupení v místním kulturním domě, přičemž vstupné činí celých 200 korun. To nás poněkud zneklidnilo. Rozumějte, kdo z obyvatel Jílového bude ochoten za neznámou kapelu vysolit takovou částku? A hlavně, když nikdo nepřijde, zaplatí nám vůbec? Takové otázky se nám honily hlavou. Už dlouho totiž nehrajeme jen za benzín a stravu.

Pořadatel k propagaci akce použil plakát, kterému kromě data a místa konání dominoval výrazný nápis The Beatles (oni totiž naši "zákazníci" vůbec nějak nechtějí vzít na vědomí, že nejsme typický Beatles revival) doplněný známou fotografií Brouků z obálky alba Abbey Road. No a zde už se dostáváme k tomu, proč vám to tak sáhodlouze, ale zajímavě vyprávím (ano, mám rád Cimrmany). Lidí nakonec přišlo docela dost, nicméně někteří z nich, když po vstupu do sálu zjistili, že nejsme opravdoví Beatles, trvali na vrácení vstupného. Ano, to se opravdu stalo.

Pominu-li skutečnost, že v té době již nebyla polovina slavného liverpoolského souboru mezi živými, samotná představa, že by si Beatles vybrali ke svému případnému vystoupení v Čechách právě kulturní dům v Jílovém, nám připadala (a mně stále připadá) velmi komická. 

I tak se koncert nakonec vydařil a našly se dokonce dvě roztomilé místní fanynky, kterým se jistý člen tělesa líbil natolik, že za naším odjíždějícím vozem smutně volaly: „Harrisone vrať se!“ To, že zmíněný muzikant byl basák, už je jen taková třešnička pro znalce.