Dvě pravidla efektivní komunikace aneb co malé děti dávno umí a ministři snadno zapomínají

Efektivní komunikace má dvě základní pravidla - pravidlo střídání a pravidlo navazování. Jak to vypadá v praxi?

Před několika dny jsme s kolegy z Daletu pořádali seminář s Chrisem Ivesonem (UK), významným koučem a terapeutem zaměřeným na řešení. Chris se mimo jiné zmínil o dvou komunikačních pravidlech – pravidlu střídání a pravidlu navazování. O co vlastně jde?

Četné výzkumy ukazují, že efektivní komunikace zahrnuje dvě pravidla: pravidlo střídání a pravidlo navazování (či cirkularity). První pravidlo – pravidlo střídání - říká, že pro efektivně komunikující existuje možnost do rozhovoru přispívat, a tím se podílet na tom, jak se rozhovor vyvíjí a jak se vytvářejí významy. Jinými slovy řečeno, lidé se v rozhovoru obvykle střídají, nemluví jen jeden. Pokud do komunikace přispívá jen jedna strana (monolog), jde o výrazné ochuzení komunikace a dochází k problémům v celém „systému“. Druhé komunikační pravidlo - pravidlo navazování - poukazuje na důležitost navazovat na to, co předchozí řečník říkal, a stavět na tom. Možná jsme všichni někdy zažili situaci, kdy jsme si kladli otázku, jak se to, co druhý člověk říká, vztahuje k tomu, co jsem říkal já.   Iveson, George a Rattner toto pravidlo spojují s tvořivostí a s nasloucháním: „Tvořivost konverzace je zajištěna pravidlem navazování. Ve skutečném rozhovoru každý příspěvek navazuje na předchozí. To je také způsob, jak se dozvídáme, že nám bylo nasloucháno: když druhý člověk řekne něco, co se nějak vztahuje a nějak rozvíjí to, co jsme právě řekli. Cokoli jiného ve spojitosti s nasloucháním může být podvrh!“ (Iveson, George, Rattner, 2012, s. 12)

Je zajímavé si všimnout, že ačkoli většina lidí daná pravidla nezná teoreticky, v praxi je pozná naprosto spolehlivě, a to zejména když je některé z nich porušeno. Jakmile dojde k porušení pravidla střídání nebo navazování, většina lidí má pocit, že je něco v komunikaci špatně a že to nějak nefunguje. Tato základní pravidla komunikace jsou natolik zásadní a jednoduchá, že se jimi řídí dokonce i malé děti. Chris Iveson pouštěl na workshopu krásné video, které ukazuje dvě malé děti (batolata), která ačkoli ještě neumí pořádně mluvit, již umí obě pravidla efektivní komunikace ctít a krásně si užít konverzaci s druhým člověkem. Pokud chcete video shlédnout, lze jej nalézt na https://www.youtube.com/watch?v=_JmA2ClUvUY.

Pokud už malé děti umějí ctít dvě jednoduchá a elementární pravidla efektivní komunikace, proč o něčem takovém vůbec psát? Potíž je v tom, že někteří lidé mohou i v dospělosti z hlediska komunikace zaostávat za batolaty. Krásný příklad jsem ve stejný den, kdy jsem hledal video s batolaty, našel v rozhovoru ministra financí ČR Andreje Babiše s Danielou Drtinovou v DVTV (video s rozhovorem je k dispozici zde: https://video.aktualne.cz/dvtv/zive-ovlivnoval-andrej-babis-sva-media-a-co-rika-roztrzce-na/r~9403558a30d311e7b7fa0025900fea04/?utm_source=centrumHP&utm_medium=videobox&utm_content=editor1&utm_term=position-6). Výraz „krásný příklad“ by asi měl být v uvozovkách, protože jde vlastně spíše o smutný příklad. Nejde mi teď o téma samotné a o argumenty pana Babiše nebo o otázky paní Drtinové, nezajímá mě přímo politická rovina celé záležitosti, dívám se nyní na video z hlediska mého odborného zájmu – komunikace. Musím konstatovat, že jsem už zažil ledacos, ale tak flagrantní porušení pravidel efektivní komunikace v obou bodech (střídání i navazování) jsem snad ještě neviděl. Možná se pan Babiš zatím komunikovat nenaučil a v těchto dovednostech zaostává dokonce i za batolaty. To by byla hodně smutná zpráva. Základní komunikační dovednosti by měl zvládnout každý, ministr naší vlády rozhodně. Vedl jsem nespočet různých kurzů zaměřených na komunikaci a v zájmu zkvalitnění politické reprezentace země, ve které žiji, jsem ochoten takové základní školení poskytnout i panu Babišovi. Je pro mě totiž velmi trapné, že ministr vlády mé země je natolik nekompetentní v základních dovednostech, které ke své práci potřebuje. Na druhou stranu bych rád oběma aktérům poděkoval, protože díky tomuto videu mám k dispozici skvělý učební materiál, který mohu účastníkům svých kurzů pouštět se slavným Cimrmanovským zvoláním „tak takto přátelé ROZHODNĚ NE!“