Čísla, cesta do záhuby!?

Zvykli jsme si vše měřit a zaznamenávat čísly. Celá naše moderní společnost se donutila používat čísel jakožto prostředku k vyjádření vztahů a hodnot. Čísly chceme popsat opravdu cokoli, jako by byl život jedinou linkou, po které kráčíme a kterou máme dopředu vypočítanou.

Začalo to ve škole, kdy byl náš relativní výkon hodnocený čísly a neviditelná linie čísel se s námi táhne celý život. Hodnotu svého života udáváme v číslech, máme vlastní identifikační číslo, jsme desátí v tomto a miliontí v jiném.

Nedělám si iluze, nemůžeme a ani nedokážeme přestat počítat. To by totiž znamenalo naprostý chaos civilizovaného světa. Většina lidí by ztratila práci, protože většina lidí pouze počítá a řeší malé i velké matematické úlohy (účetní, obchodníci, manažeři, úředníci…). Jen si kladu otázku, zda nestojí za pokus občas vypnout počítadlo v mozku a začít uvažovat, přemýšlet, rozjímat a hledat jiné možnosti logických závěrů, než nám udávají čísla.

Existují jedinci žijící převážně v ústraní společnosti, kteří čísla používají pouze v sebeobraně. Někdy se jim říká bohémové, jindy zase podivíni. Takoví lidé, nesvázaní čísli, dokážou být neskutečně kreativní a mezitím, co ostatní počítají, aby vypočítali budoucnost, podivíni tvoří reálnou budoucnost svými nápady a díly.

Ekonomická krize nám dennodenně dokazuje, že většina čísel je pouhou interpretací možného, pravděpodobného a rádoby předvídatelného. Ve skutečnosti jsou králi situace lidé se selským rozumem.

A proč tomu tak je? Donutili jsme se chápat svět v číslech, protože jsme nenašli jinou metodu, jak popsat vše, co se kolem nás děje a protože rychlost, se kterou řešíme jakékoli úlohy, nám čísla „zjednodušují“. Bohužel však ztrácíme pojem o reálném fungování světa.

Čísel se zbavit nedokážeme, ale můžeme začít používat svoji mozkovou kapacitu i k logickému uvažování, nejen k počítání.