Zahazuji skeptismus. Chce to sice trošku námahy, ale přeci jen je možné dopátrat se kvalitní dětské knihy z dílny českých autorů. Zasvěcené jistě nepřekvapí, že za jejím zrodem stojí nakladatelství Meander.
Petr Stančík a Lucie Dvořáková. Jeho Mlýn na mumie získal cenu Magnesia Litara za prózu. Výčet jejích profesních úspěchů nebere konce, zmiňme například Zlaté stuhy za ilustrace knih Jiřího Žáčka. Díky jejich spolupráci vznikly tři krásné publikace. V hlavní roli v nich figuruje jezevec s neotřelým jménem, jehož výslovnost si téměř žádá logopedický dozor.
Chrujda je velmi agilní šelma, v minulých letech již točil film a dokonce sestavoval i urychlovač a pomalič. Děj třetího dílu vás ovšem zaručeně dostane – vybouřený a světaznalý jezevec podlehne citu nejkrásnějšímu a zamiluje se do lasičky Aničky. („Jednoho dne se mu však přihodila tuze divná věc... Nějak se zakoukal do lasičky Aničky a hned bylo po klidu.“)
Jak už to bývá ve správné love story, sok je na obzoru. A ne ledajaký! Rovnou „vyhlášený krasavec a lamač dívčích srdcí, tchoř Smradolf". Zde se prosím pousmějte nad originálním jménem pro tchoře. Lasička jako správná žena pozná, že o ni mají zájem dva samečci, ale zároveň si jako typická zástupkyně něžného pohlaví neumí vybrat. Smradolf dobře tančí, jenže něco jí na něm nevoní. Chrujda je zase dobře zajištěný, ovšem trošku usedlý.
Text zde krásně koresponduje s ilustracemi. Domnívám se, že byly vytvořeny až k napsanému, i když mnoho výtvarníků preferuje opačný postup. Chrujda lezoucí z nory s buřinkou na hlavě vypadá vedle načesaného a oháknutého Smradolfa, který se právě prohání po parketu s Aničkou, trošku jako chudý příbuzný.Nicméně všem je známo, že nezáleží jen na čepici, ale i na tom, co je pod ní.
V neděli se nám situaci v lese Habřinci pěkně zkomplikuje. Bláhová Anička vyrazí do nebezpečné jeskyně, ve které žijí krvežízniví cucíři („čili násosňouši, zvaní též sušni...“) a požádá oba potencionální amanty o doprovod. Chrujda si s sebou vezme obezřetně svůj ruksáček a čtenáři už je jasné, že lehkomyslný Smradolf doplatí právě na to, že vyrazí nevybaven.
Dál už nebudu děj popisovat, abych nevytvořila spoiler, ale mohu vám naznačit, že se setkáte se spoustou neobvyklých tvorů (možná vás autorova fantazie až zarazí), a poteče i krev. A Anička si nakonec vybere.
Kromě vtipného textu („strachy rozklepaný jako řízek“), neobvyklého písma (přpiomínající tolik diskutované Comenia Script) a osobitých ilustrací (veselé, i když ne přeplácané, s vtipnými detaily), v knize nechybí poučení, a tak to máme rádi.
