Dave Eggers opakovaně píše o vlivu sociálních sítí na člověka a dobrovolné ztrátě soukromí. Hlasitě upozorňuje na lidskou hloupost. Opět si nevážíme těžce vydobyté svobody. V dobách blahobytu nikdo nechce vzpomínat.
České čtenáře tento pozoruhodný Američan oslovil knihou Hologram pro krále, která vyšla v roce 2014 i svojí první autobiografickou knihou Srdceryvné dílo ohromujícího génia, kterou v roce 2002 vydalo nakladatelství Argo, a v níž popisuje život po smrti rodičů. Nakladatelství Plus minulý rok vydalo Kruh (The Circle, 2013), který z angličtiny přeložil Petr Eliáš.
Mladá Mae je nadšená. Podařilo se jí získat práci v nejvlivnější internetové společnosti na světě – v Circlu! Konečně zajímavá práce a navíc perfektně placená. Luxusní areál společnosti plný benefitů je jako sen. Její pracovní náplní je péče o zákazníky. Jaké je ovšem pro kolegy zklamání, když zjistí, že Mae klidně odejde z práce v pátek v pět odpoledne a vrátí se až v pondělí v osm ráno, aniž by o sobě za celý víkend podala jedinou zprávu. Žádná fotka na sociální síti, žádný status dokonce ani „nelajkuje“ statusy ostatních. Poslat smajlíka pár tisícům Circlanů ještě nikdy nikoho nezabilo!
Jako správný nováček, zpytuje Mae svědomí, začne chodit na firemní akce, které probíhají v podstatě neustále a je nonstop aktivní na všech sociálních sítí. Virtuální život zcela nahradí její skutečný život. Než se naděje přijde jí naprosto normální být monitorována 24 hodin denně, sdílet s ostatními „přáteli“ i ty nejintimnější informace.
„Z vlastní vůle ze sebe děláte sociální autisty. Už nereagujete na základní komunikační podněty. Sedíš u stolu se třemi lidmi, všichni se na tebe dívají a snaží se s tebou mluvit, a ty civíš na displej a hledáš kdovíkoho někde v Dubaji.“
Kniha přináší zase jiný pohled na nepoučitelné lidstvo, dopouštějící se stále stejné chyby. Možnost ovládat jiné je, byla a bude stále neodolatelná. Jakmile většina podlehne, je jednoduché přemýšlející vizionáře zlikvidovat.
Původní ušlechtilé myšlenky na posílení bezpečnosti jsou překrouceny. Načipování všech osob a rozmístění mini kamer po celém širém světě má zcela nečekaný dopad. Je čím dál těžší vymanit se z dosahu. Promyšlené dialogy jsou jako z učebnic manipulace. Chování digitálně dementního davu je děsivé. Svobodní lidé se dobrovolně ztotožňují s názorem, že soukromí je krádež. Kam až jsou schopni zajít? „Proč by jí neměli vidět do hlavy? Svět si to zaslouží a nechce se mu čekat.“
Pohled na demokracii ve smyslu nutnosti stejných možností pro všechny zadarmo je hodný zamyšlení. Autor šikovně balancuje na hranici dobrovolnosti a povinnosti.
„Jakmile bude povinné mít účet u Circlu a jakmile bude vláda všechny služby poskytovat prostřednictvím Circlu, vznikne s tvou pomocí první tyranský monopol na světě. Připadá ti jako dobrý nápad, aby soukromá firma ovládala putování veškerých informací? Aby bylo povinné na jejich povel se něčeho účastnit?“
Některé pasáže jsou až k smíchu. Například, když mladá dvojice při erotické předehře sleduje svůj stoupající pulz na digitálních náramcích. Po „aktu“ je samozřejmostí sdílet video na síti. Circlané nikdy nic nemažou.
„Strašlivě ti buší srdce,“ řekl jí. Mae se podívala na náramek a zjistila, že má pulz 134.
„Ukaž, kolik máš ty,“ řekla. Vyhrnul si rukáv. Vzala ho za zápěstíé a otočila. Měl 128.
„Ty taky nejsi dvakrát klidný,“ řekla a nechala mu svou ruku v klíně.
„Nech tu ruku chvíli ležet a sleduj, jak poleze nahoru,“ řekl a oba sledovali jeho náramek. Bylo to neskutečné. Pulz mu rychle stoupl na 134.
Závěr knihy bude možná jiný než jste čekali. Ale to nikdy není na škodu.
Kruh přináší mnoho námětů k přemýšlení. I přestože je děj uměle vyhrocen, jistě znáte několik lidí, kteří jsou na nejlepší cestě stát se „Circlany“. Možná dokonce i vy sami. Po dočtení budete mít nepříjemný pocit, že vás někdo sleduje a rozhodně pár dní nedáte žádnou fotku na Instagram či Facebook. A pokud ano, přečtete si Kruh možná raději znovu. A místo sdílení fotky s rozečtenou knihou ve vašich rukou více vnímejte obsah.
