Srovnat do latě aneb otevřený dopis Hance F.

jako odpověď na dotaz, zda dotyčná má či nemá chlapa – viz http://formankova.blog.idnes.cz/c/8154/Mam-nebo-nemam-chlapa.html  

Milá Hanko,

celá tisíciletí muži žili tak, že právem silnějšího "rovnali do latě" ty slabší, zejména potom své ženy, děti, otroky a domácí zvířata. Z tohoto myšlenkového stereotypu se dosud nevymanili a žijí v domnění, že pokud se žena z jejich hlediska chová nepatřičně, tak jako třeba Vy, když píšete, a co hůř, uveřejňujete, své články, zřejmě nemá doma nikoho, kdo by ji doma řádně srovnal do latě.

Dotyčnou lze srovnat do latě mnoha způsoby. Není k tomu třeba ani nutně třeba násilí – stačí jí plně zaměstnat péčí o muže, domácnost, děti, potom už nebude mít na své nepatřičné chování ani čas ani sílu. Jsou však ženy, jako třeba Vy, které se takto srovnat do latě nedají. Vždy si nějak najdou sílu i čas, aby se chovaly nepatřičně - ne nadarmo již Platon psal, že zbraní otroků je lest.

Ale je to ještě horší. Jsou ženy, které se provinily v očích mužů tím, že žádného chlapa nemají – muži to vidí jako důsledek toho, že tyto jsou ženy ve všech ohledech tak strašné, že je žádný muž nechce. Opačný pohled, že jim známí muži jsou tak strašní, že žádného z nich nechtějí ony samy, je samozřejmě ani nenapadne. Proto ty dotazy po chlapovi – kdyby ta ženská chlapa měla, srovnal by ji a ona by toto nepsala.

Ovšem je ještě jedna možnost – ta žena chlapa doma má, ale on ji do latě nerovná!!! Z hlediska mužů je to samozřejmě zrádce. Jak mají muži i nadále vládnout jako celek, když už teď někteří z nich nejsou schopni vládnout ani u sebe doma a dovolují svým ženám, aby si dělaly co chtějí?

Pochopte prosím, milá Hanko, jak obtížné to pro ně musí být, a pište dál své nepatřičné články. Mají-li jednou pochopit, není jiné cesty.