Občan a stát – má dáti, (ne)dal

Když tisíce neznámých využijí nějaké „mezery“ v zákonech, nic se neděje. Když se to jednou zadaří politikovi, vzplane oheň na střeše naší demokracie. Pokud však měl dotyčný politik na dávky zákonné právo, proč by je neměl dostat? A co víc – on i jeho manželka si je přece předplatili. Nebo snad předtím neplatili svá sociální pojištění? Horší je, že i ostatní občané platí různá, a to povinná, pojištění – a když nastane pojistná událost, nedostanou nic.

Vždyť to znáte sami – pokud jste uvěřili oblíbenému polistopadovému tvrzení, že občan se má, pokud to jde, starat o sebe především sám a že ho nikdo nebude vodit za ručičku jako za socialismu, pokusí se co možná nejvíce vydělávat. Z tohoto svého příjmu, když není zároveň osobou s kriminálními sklony, bude platit nejen daně z příjmu, ale také nemalé povinné sociální a zdravotní pojištění.

Podstatou fungování pojištění obecně je skutečnost, že když nastane pojistná událost, v tomto případě nemoc a pracovní neschopnost, pojišťovna pojištěnci zaplatí vzniklou škodu, tedy např. náklady na léčení a ušlý zisk. Ideálně v plné výši.

Výsledek? Pojištěnec ve skutečnosti dostává pojistné plnění pouze částečné, protože nemocenská je nižší než plat, doplácí se u zubaře, na léky a bůhví, co a kde ještě. Stát tedy měl dát a nedal. A do budoucna bude dávat ještě méně a pojištěnec doplácet o to víc. K tomu ještě navíc přijde o pojistné plnění za první tři dny své pracovní neschopnosti. Technicky vzato jde o pojištění se spoluúčastí pojištěnce. Bohužel za podmínek pro pojištěnce velmi nevýhodných, protože toto pojištění je povinné, jeho podmínky jednostranně stanovuje „pojišťovna“, pojištěnec nemá žádnou možnost volby a pojištění nekryje ty pojistné události, které nastávají nejčastěji. Je to tedy pořád ještě pojištění nebo už spíše zdravotní a sociální daň?

Pokud by se z pojištění skutečně stala daň, místo náhrady škody v případě pojistné události by stát vyplácel jen příspěvky na to či ono. A už by se mohlo rozlišovat – ty jsi milionář, ty přece nepotřebuješ žádnou nemocenskou! Také u zubaře si zaplatíš úplně všechno, vždyť ty na to máš! A to se nestydíš, žádat se svými miliony pobyt v nemocnic zdarma a rodičovský příspěvek? Milionáři by asi zrovna nejásali, ale bylo by to i pro jejich dobro – řadě afér, kdy jsou vláčeni médii jak chcíplá krysa smečkou koček, by se zabránilo rovnou v zárodku.

Má to jen jeden háček. Aby to takto fungovalo, muselo by se nejdřív udělat majetkové přiznání, tzv. census, u všech občanů, aby mohli být roztříděni do jednotlivých majetkových skupin. A každoročně to ještě kontrolovat a případně přetřiďovat. Takový zákon naši zákonodárci sotva kdy přijmou, když zatím neprošel ani ten o povinném prokazování původu majetku nad 10 000 000 Kč či s jakou částkou se to tehdy laškovalo.

Takže i člověk s miliony v bance může čerpat to pojištění, které si po celý svůj dosavadní výdělečný život povinně platil, když u něj nastane příslušná pojistná událost. Například když musí do nemocnice anebo živí čtyři děti a manželku na mateřské. To, že je zároveň i milionář, s tím vůbec nesouvisí. A souviset nebude tak dlouho, dokud se nezmění platná právní úprava, která v demokratickém státě, světe div se, platí i pro milionáře