Nejdůležitější bitvy našich dějin

Kdo, kdy, kde a proč bojoval a jak to nakonec dopadlo? Odpovědi na tyto otázky snadno a rychle naleznete v právě vydané knize „Nejdůležitější bitvy našich dějin“. Jasným a přehledným způsobem v ní je popsáno přes 150 válečných střetů s „českou účastí“ + přehled našich zahraničních misí po roce 1989. Rychlou orientaci v knize kromě všech zájemců o naše dějiny ocení i žáci a studenti. Pro představu, jak je kniha zpracována, následuje ukázka – obecně známá Bitva u Kresčaku:

Kresčak 

Název: bitva u KresčakuKdy: 26. 8. 1346Historické období: Stoletá válkaKde: u Kresčaku (Crésy-en-Ponthieu) v severní Francii, okres Somme (dříve Pikardie)Kdo: anglický král Eduard III. (3000 rytířů, 1000 velšských lehkých jezdců, 10. 000 pěšáků, z toho 7000 velšských lučištníků a 1000 velšských kopiníků) X francouzský král Filipovi IV. (celkem na 30. 000 mužů (podle jiných zdrojů až 40. 000) z toho 12 000 rytířů a 6000 janovských střelců z kuší)Důvod: Po vymření dynastie Kapetovců smrtí francouzského Karla IV. Sličného roku 1328 se uprázdnil francouzský trůn. Francouzským králem se stal Filip IV. z Valois, ovšem na tentýž titul si díky původu své matky dělal nárok i anglický král Eduard III. , v jehož vlastnictví byla tehdy i část Francie (vévodství Guyenne). Toto vévodství Filip IV. obsadil a Eduardovi III. nezbylo, než se ho pokusit dobýt zpátky. Začátkem léta 1346 se proto vylodil v Normandii s 4000 rytíři a 10. 000 lučištníky a uprostřed srpna postoupil až do blízkosti Paříže. V té době již sebral potřebné vojsko i francouzský král a chystal se Angličany definitivně vyhnat z Francie. Začala tzv. stoletá válka. Průběh bitvy: Ustupující Angličané s přesilou v zádech zdárně přebrodili řeku Sommu a 25. 8. 1346 se rozložili v polích na západním okraji Kresčaku na mírně se zvedající pláni chráněné vzadu lesem a na jihu řekou Maye. Francouzský král usoudil, že Angličané s ním hodlají svést bitvu, což ho rozradostnilo, protože věřil ve své jasné vítězství. 26. 8. 1346 proto zahájil přesun svých vojsk směrem k protivníkovi a bitvu naplánoval na 27. 8. 1346. Když však Francouzi Angličany uviděli, nedali se jednotliví velitelé už udržet a pozdě odpoledne tedy Filip IV. dal pokyn k zahájení bitvy. K tomu přišla silná bouřka, po níž se vyjasnilo. Slunce v zádech měli Angličané a jejich lučištníci se silnými tzv. velškými luky bezpečně zmasakrovali první sled francouzské armády, janovské střelce z kuší. Přes ně proto začal útočit francouzský druhý sled, těžká jízda, kterou opět masakrovali angličtí lučištníci, jejichž střely byly schopné prorazit i brnění rytířů. Francouzští rytíři navíc ještě začali pobíjet janovské střelce za jejich domnělou zbabělost či zradu. (Neuvědomili si, že kuše střílejí pomaleji a ne tak daleko jako luky, navíc střelbu z nich komplikovaly po dešti mokré tětivy. ).  Do toho vyrazil se svými oddíly syn anglického krále, Eduard z Woodstocku a princ z Walesu, zvaný Černý princ (podle barvy brnění), a začala nejprudší část bitvy. Filip IV. nasadil poslední zálohy, totéž učinil Eduard III. I když francouzští rytíři podnikli celkem 15 útoků na anglické postavení, poslední až po setmění, nedokázali ho dobýt. Méně početní Angličané nakonec zvítězili a zdrcený francouzský král opustil pozdě večer bojiště. Porážka u Kresčaku znamenala pro Francii katastrofu, na bojišti padl „výkvět francouzského rytířstva“, odhadem na 1500 šlechticů, a 15 000 pěšáků. Angličané, kteří ztratili 150 – 1000 mužů, prchající Francouze nepronásledovali, jinak by jejich porážka byla ještě drtivější. Důsledky: Angličané nabyli sebevědomí a po dlouhém obléhání dobyli následujícího roku přístav Calais, který potom drželi více než 200 let. Téhož roku byl potom uzavřen mír mezi Anglií a Francií, který trval po osm let. Zajímavost: V bitvě u Kresčaku padl český král Jan Lucemburský, již slepý, který přispěchal francouzskému králi na pomoc i se svým synem Karlem a 500 rytíři. Když Jan Lucemburský slyšel, že se bitva nevyvíjí příznivě, požádal své nejvěrnější rytíře, aby ho dovedli do bitvy tak, aby „mohl zasadit ránu mečem“. Rytíři jeho přáni splnil, přivázali králova koně mezi svoje a vjeli do bitvy, kde všichni padli. Karlovi se podařilo od bitevní vřavy odpoutat jen s menším zraněním, další rány utržil druhý fen při střetu s menším nepřátelským oddílem. Již 7. 9. 1346 však dorazil do Lucemburska, aby zařídil otcův pohřeb. Bitva u Kresčaku bývá někdy vzhledem k novým bojovým taktikám a zbraním, které byly právě zde uplatněny, považována za „začátek konce rytířství“ 

Vydalo Nakladatelství Alpress , stran 213, formát: 13x20,5 cm , cena 229 Kč

nejčtenější článek a nejvyšší karma - Humbuk s podstrčenými dětmi

http://lenkova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=12710

nejméně čtený článek a nejnižší karma - Divocí a ztracení

http://lenkova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=5261