Mateřská v Číně (8. díl) - Svátky jara v Kantonu

Xin nian kuai le! ????! Šťastný nový rok! Vítejte v roce  kozy a  ovce. Nový čínský rok s sebou přináší jaro, a proto se tyto největší čínské svátky nazývají  Svátky jara . Je to doba, kdy by měla zima pomalu odeznívat. Ne vždy tomu tak ale je. Každopádně letos jaro přišlo a my si ho začali vychutnávat už nedlouho před koncem roku koně. V korunách stromů začali zpívat ptáci, svěží vzduch přinesl novou energii a člověk se najednou tak nějak bezdůvodně cítil radostně.

Přijde mi, že Svátky jara jsou jakousi obdobou našich Vánoc. A to se vším, co k tomu patří – nakupování, zdobení domovů, setkávání se s rodinou a přáteli, dobré jídlo a zábava. A protože po těch našich Vánocích zde neštěkl ani pes, byli jsme rádi, že teď to svátečně žilo. Na mnoha místech se prodávaly malé či větší stromky mandarinek a kumkvatů. Kdo si nepořídil citrus v květináči, zakoupil si nádherně rozkvetlé pruty broskvoně. Pár dnů před samotným koncem roku se na mnoha místech ve městě konaly květinové trhy, kde se nabízelo nepřeberné množství nádherných řezaných a hrnkových květin.

Během svátků se také obětovalo předkům a k tomu bylo zapotřebí nakoupit patřičné věci – svíčky, vonné  tyčinky, obětní kalíšky a tácky, papírové „peníze“ a další. Takové věci jsou sice běžně k dostání, protože Číňané se modlí a obětují během celého roku, nicméně před začátkem Svátků jara znatelně přibylo prodejců s tímto zbožím. K novému roku také neodmyslitelně patřila výměna blahopřejných párových nápisů. Dva svislé pruhy a jeden vodorovný se vylepují v předvečer Nového roku kolem vchodových dveří do domu či bytu. Obchody nabízely tištěné nápisy, na některých místech bylo ale možno zakoupit i ručně psané.
V ulicích se sice hemžilo spousta lidí, ale nepociťovala jsem úzkost z předsvátečního nakupování. Poslední den starého roku většina prodejců zavřela svůj obchod, protože po následujících několik dní se už jenom slavilo.

V předvečer  Nového roku se schází rodina ke společnému jídlu. My jsme tento večer strávili doma u rodičů našeho dobrého čínského kamaráda, který nyní žije v Praze. I když se nekonalo žádné lití olova, rozřezávání jablka ani zpívání koled, večer byl velice příjemný. Čínská domácí kuchyně opět nezklamala. O dva dny později, kdy se chodí na návštěvy k dalším příbuzným a přátelům, jsme byli pozváni na večeři ke kamarádově tetě. Setkání bylo opět ve znamení jídla a povídání si. Než paní domu dovařila večeři, stihli jsme ještě chvilku posedět na terase u šálku dobrého čaje. Jídlo bylo delikátní – ryba vařená v páře, kantonské kuře, smažené nudle, zelenina pestrých barev s jidášovým uchem a polévka s jehněčím masem (když máme ten rok kozy a ovce). Toho večera jsme si ještě navíc domů odnesli výslužku v podobě domácích „nádivek“, které se během svátků v Kantonu hojně pojídají – sladká  s vodními kaštany či červenými fazolemi a slaná z bílé ředkve nebo tara. Vše bylo dokonalé!

Trachtacím ale ještě nebyl konec. Následující den nás na oběd pozvala Hao Yuho babička. Z madžongového stolu, přes který byla nyní položena dřevěná deska, se rázem stal stůl jídelní. Přišlo i několik sichuanských přátel, a tak bylo vskutku veselo. A jak už to u temperamentních Sichuanců bývá, byla to pořádná (a pálivá!) žranice a pivo teklo plným proudem. Přípitky nebraly konce a my jsme se nakonec dostali domů ve velmi sváteční náladě. Škoda jen, že tam nebyl ten raubíř Hao Yu.

Sedmý den prvého lunárního měsíce se celá rodina opět sejde u společného jídla. Je to den, kdy se slaví narozeniny všech lidí, protože dle čínské legendy o vzniku světa bohyně Nüwa právě sedmý den stvořila lidi. Je to také den, kdy se většina lidí (aspoň těch, kteří pracují ve státním sektoru) vrací do práce, přestože Svátky jara se slaví do prvního úplňku nového roku, tj. do patnáctého dne prvního lunárního měsíce. Po celou dobu svátků byli lidé usměvaví ještě víc než jindy a pozdrav „xin nian hao“ (štastný nový rok), který se přes svátky používá, mi vždy vyvolal úsměv na tváři. A stejně jako minulý rok, i tento se Berta vracela domů s červenými obálkami, které dostala od našich sousedů a známých. Tak doufáme, že „jak o Svátcíh jara, tak po celý rok“! :-)