Hned v úvodu podotýkám, že moje vnoučata chodila (a ještě chodí) do soukromé školky a do mateřské školy Montessori. Jsem velmi ráda, že si podobný luxus může naše rodina dovolit, protože v takových zařízeních máme určitý pocit důstojnosti jak své, tak svých potomků. To říkám hned zkraje, abych nebyla podezřívána z nepříčetné vstřícnosti ke školkám státním. Nicméně některé momenty tohoto blogu mě trochu "překvapily". Tak za prvé, co očekávali anglicky mluvící rodiče od státní MŠ (za pár korun...), když jí předali tříleté!!!!! (to je hraniční věk pro mateřskou školu) dítě nemluvící česky a zřejmě vedené s neomezenou svobodomyslností. Jednání učitelek víceméně odpovídá jejich možnostem. Jestliže tříleté dítě nechápe, že se musí podvolit jistým omezením (nemůže skákat jako žába, když si budou všichni povídat, nemůže praštit děti, když mu nechtějí půjčit hračku atd.) tak patří buď do MŠ soukromé, kde je dětí méně, kde se mu budou moci (za hříšný peníz podotýkám) více věnovat, budou rozumět jeho jazyku apod.), nebo patří do péče paní na hlídání, tj. chůvy. Dokud dítě nechápe nutnost určitých omezení (širších, než je pokus skoku z šestého patra), tak bude těžko s kolektivem spolupracovat. Věřte, že rodiče těch Pepíčků, co je musel malý, roztomilý cizinec praštit, vidí situaci docela jinak. Jistě apelují na pedagogy, aby zjednali nápravu. Rozhodně to jsou omezení, která budou fungovat ve většině předškolních zařízení. A připraveno na taková omezení by mělo být dítě v rodině. Anglicky mluvící rodiče jistě nepatří mezi slabou sociální skupinu a najdou pro své dítě, a i pro sebe nějaké vhodnější prostředí, které jim bude vyhovovat.

Velice pravdivě a výstižně napsaný článek! Bohužel musím dodat, že taková školka není výjimkou. Máme v rodině jednu takovou "paní učitelku". Neskutečná k*áva. Svou blbost a neschopnost porozumět malým dětem nahrazuje arogancí a namyšleností. Vystudovala VOŠ - obor pedagogika na církevní pseudo-škole ve Svatém Jánu. V každé druhé větě, kterou pronese, nezapomene zdůraznit slovní spojení "...to my, učitelky...", případně nezapomene občas pronést, že ona má přece titul (mimochodem - pouze DiS), tak snad o výchově něco ví, ne? ...Přitom vlastní děti doma absolutně nezvládá. Vypráví při každé příležitosti, jak to v "jejich" školce funguje a já si pokaždé říkám - chudinky děti. A jsem rád, že bydlím mimo ČR a nehrozí, že by mé děti někdy k budoucnu musely navštěvovat podobný ústav s podobnými "učitelkami".

U nás ve školce se kdysi vyskytl podobný nešvar...šakálek nechtěl jíst kůrku chleba :) Málem jsem musel klečet na hanbě, když jsem prohlásil, že zatím nevidím žádný důvod, proč ho nutit kůrku chleba jíst :/ :))

Parádní článek, vtipný a hodně moc pravdivý, děkuju Vám paní autorko

Děkuji!

Nejspíš nekvalitní školka, poděkujme skvělým plánovačům z MPSV, kteří si nedokázali včas všimnout, že jaksi chybí místa a rodiče jsou nuceni vzít zavděk čímkoliv, co se objeví.

Proto jsem dávala děti do školky až rok před ZŠ

Co je to za školku?

Dobrý den, řekla bych škola asi ne moc dobrá ;-). Mým cílem nebylo pošpiňovat konkrétní školku či její zaměstnance, proto jsem ji nechala v anonymitě, spíš jsem byla šokovaná, že takové fungování je možné a všemi zúčastněnými (tzn. i rodiči na té schůzce) tolerované. Zajímavé také bylo, jak si paní ředitelka i učitelky (které byly mladé!) za svým přístupem stojí. Když jsem se zeptala, zda náhodou není normální, že tříleté dítě má potřebu běhat, tak mi blahosklonně vysvětlila, že ona přeci pozná extrém a neváhala ho po necelých dvou týdnech (jak neprofesionální) diagnostikovat. Pracuji s tím chlapeček a je to naprosto normální živé dítě... No to by bylo ještě na dlouho ;-)

Milá pani Siváková, vďaka za Váš článok, máte svätú pravdu. A táto "výchova" pokračuje bohužiaľ potom ďalej v škole... S dieťaťom sa nejedná ako s človekom, ale ako s niekým, koho treba stále komandovať, neberie sa do úvahy, že aj dieťa sa môže "zle vyspať" a mať blbú náladu, že ho môže niečo trápiť, že aj ono môže mať nárok chcieť robiť veci po svojom... Napísali ste to dobre. Ešte raz vďaka.

Dobrý den, děkuji za komentář. Ano, máte pravdu, ani ve školním vzdělávání to není úplně nejlepší, z toho mám daleko větší osobní zkušenost. Byla jsem však v šoku, že to začíná už ve školce. Mám teď ale kolem sebe spoustu lidí, kteří to vidí, chápou a chtějí to dělat jinak. Jsem optimista, proto doufám, že ta myšlenka, že každé dítě je individualita, je kreativní a dokáže spoustu věcí vymyslet samo, i když to bude třeba trochu jinak, než byl postup paní učitelky, že může být partnerem a také že si samo za sebe nese zodpovědnost, se bude rozšiřovat čím dál více ;-).

 ...a ještě jednou