Paní Šimková, kdybyste takřka v každém odstavci ve svém blogu nepsala, že jste knihovnicí, myslela bych si, že zkušenost s knihovnou máte zhruba jako ten pán, co v ní 20 nebyl. Docela by mě zajímalo, na jaké pozici nyní v knihovně pracujete? Jsem knihovnicí čtvrt století a věřte, že nudné a nepříjemné knihovnice s drdůlky žádné neznám. Dnešní knihovny - a teď vycházím z interiérů knihovny naší i knihoven, kam na střídačku zajíždíme na knihovnické semináře - připomínají spíš domácí obýváky. Jsou barevné, regály přetékají pěknými knihami balenými do čistých průhledných fólií, lidé sedí v křesílkách u konferenčních stolečků, nejen u nás jim k tomu vaříme i kávu, děti mají krásné sedací vaky, hrací koutky, koberečky... Kromě klasických knih čtenáři využívají i e-knihy, půjčují si čtečky, stolní hry, chodí do knihoven na internet, skenujeme, kopírujeme, laminujeme... Knihovny pořádají besedy se zajímavými osobnostmi, hudební vystoupení a další kulturní programy, workshopy, soutěže, kvízy, programy pro školy, Noci s Andersenem, slavnostní pasování prvňáčků na čtenáře, kdy děti pasují rytíři, králové a dvorní dámy v kostýmech (ani jedna knihovnice se nestydí do kostýmů převléct). Mohla bych o tom psát do nekonečna. A pokud tomu tak není, potom to jsou již jen tzv. neprofesionální knihovny, kde půjčuje jednou týdně dobrovolnice ve svém volnu, ale i před tou smekám.

A knihovny v menších městech,ty jsou doslova oázou příjemného spočinutí,čtenáři sem chodí nejen kvůli knihám, ale knihovnice jsou jim ochotny i naslouchat, hlavně starší lidé se svěřují se starostmi, zdravotními neduhy,ale i s radostmi a štěstím, probírají s knihovnicí i mezi sebou zkušenosti s přečtenými knihami atd.

Pokud přece jen sedí za výpůjčním pultem nějaká zapomenutá komisní a nekomunikativní osoba, pak je nutno na to upozornit, protože kazí reputaci tisícovkám skvělých, obětavých a milých knihovnic.

Paní Ortová, však já vím... V jedné takové knihovně, kterou šestým rokem buduju, jsme spolu měly dokonce besedu :-). Tohle mělo být spíše takové popíchnutí tam, kde to nefunguje, a protože je to pokus o fejeton, je ten jev zkrátka zveličen... My knihovníci a autoři vidíme ty skvělé knihovnice, společnost však stále i ty ostatní :-)

Pěkné. Jsem také knihovnice, i když ne zaměstnáním, ale dobrovolná v malé vesnické knihovně (v únoru jsem o tom napsala článek ,,Cesta za knihou"). Souhlasím s tím, že být knihovnicí je spíš poslání. Na malé vesnici je to často jediné kulturní zařízení. Osobně mě velmi mrzí, že naši knihovnu nenavštěvuje mnohem víc lidí.

Jeeee, paráda, mrknu, taky ve volném čase vedu malou knihovnu. Kdysi jsem o tom psala, to byl ten pozitivnější případ :-) http://lenkasimkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=3295...

Pěkný čtení, jen škoda že už mám knihovnu z našich prdelovic tak daleko

U nás v knihovně jsou milé mladé dámy. A i pár mužů.

Poznala jsem několik báječných knihovnic, dámy, které svou práci dělají s láskou a radostí a ještě k tomu jsou milé a příjemné. Podobní bývali někteří knihkupci, ale těch znatelně ubylo. Vám a karma.

Jsem taky knihovnice. A ačkoliv už jen vzděláním, nikoliv prací, Váš článek naprosto nechápu a nelíbí se mi to okopávání kolegyň.

Mně se to okopávání také nelíbí, ale ještě pořád ho bohužel na veřejnosti slýchám.

Do knihovny chodím od roku 91 a už tehdy tam byly milé paní. Naopak mi přijdou méně milé ty, co přišly nové v posledních letech.

Výborný blog, rád a s chutí jsem si početl.

Zejména v kontextu s kvantem levičáckých textů dnešního dne.