Půjčte mi nějakou romanťárnu aneb Kamarád taky rád

První část věty zní dost často jako požadavek čtenářek (někdy i čtenářů, které vyslala manželka) snad ve všech knihovnách. A knihovnice (či knihovník), i pokud tento druh literatury zrovna nevyhledává, musí doporučit, nabídnout... A ta druhá polovina nadpisu? Tak ta zní velmi často v jakémkoli prostředí :-).

Vždycky se snažím, aby knížky, které půjčuji, měly alespoň trochu hlavu a patu. V případě žánru s přízviskem romantický to není občas tak úplně jednoduché. Romantická kniha sice neznamená automaticky hloupá kniha, ale přesto je výběr někdy ztížený. Na druhou stranu se s tím potýkáme ve všech žánrech, existuje dobrá i špatná detektivka a tak dále. A navíc, hledisko je to často velmi subjektivní.

Přesto vždy velmi zajásám, když narazím na dílo, které spadá do kategorie romantiky a zároveň to není příběh typu: potkali se – nenáviděli se – vzali se. Jeden výjimečný, i když pracuje s podobným schématem, jsem objevila v knize Davida Nichollse Jeden den.

Dvacet let v životě dvou lidí, tak by se dala stručně shrnout dějová linka románu o 431 stránkách. Autorovi se povedlo to, že je přečtete na jeden zátah. Hlavní hrdinové (i když o hrdinství nemůže být moc řeč) Emma a Dexter se poprvé potkávají 15. července roku 1998 – v posteli. Ještě je tam zastihneme, ale spíše ke konci příběhu. To, co se děje mezi tím, by se dalo nazvat „míjení“. Jejich vztah vyjadřují slova, která vyslovuje Dexter a kterými mu Emma zároveň odpovídá: „Zase kamarádi...“

Asi už tušíte, o co tady jde. Téma dne zní: Je kamarádství mezi mužem a ženou možné? Pokud ano, za jakých podmínek? Pokud ne, co s tím? Emma s Dextrem procházejí během času, kdy se scházejí v dobrém i ve zlém, proměnou. U Emmy by se dalo říci, že k lepšímu, Dexter nám je spíše stále více nesympatický. Ale právo na chyby mají oba dva a hojně jej využívají. Pozorujeme, jak se oba snaží naplnit něco jako své životní cíle. Ten Emmin zní: „Krásně psát, hýčkat si přátele, držet se svých zásad, žít vášnivě a naplno a dobře. Milovat a být milována..." A Dexter? Doufá, že se mu bude dařit, bude úspěšný, že na něj budou rodiče pyšní a že bude spát s více než jednou ženou zároveň...

Po šestnáct let se vždy ve stejný den s Emmou a Dextrem setkáváme, a přemýšlíme, zda budou nakonec spolu. Vypadá to že ano, ne ne, moment, teď zase ne... Tak jak to vlastně bude? Možná budete přeci jen překvapeni, jak si s touhle romanťárnou David Nicholls poradil.

P. S. Podle knížky byl v roce 2011 natočen stejnojmenný film. Ještě jsem ho neviděla... a co vy?