O kráse – Projekt 1001 knih, které…

Třetí knížka ze seznamu mi dala trochu „zabrat“. Jednak jsem stále neměla čas se pořádně začíst a také jsem ji otevírala kvůli zestručněnému obsahu na obálce s určitými obavami, multikulturní romány zrovna nejsou šálek mého čaje. Ale nakonec jsem těch 444 stránek slupla, a od druhé poloviny dokonce na jedno sousto, takže na anotace neberte ohled a čtěte…

Foto Knižní web

Zadie Smithová

O kráse (On Beauty)

Vydalo BB/art v roce 2006, 444 stran

Přeložila Petra Diestlerová

Název knížky je trochu matoucí a připomíná spíše žánr eseje. Věta na obálce „Co v životě je pravá krása a jak daleko jste ochotni zajít, abyste to získali?“ také naznačuje, že budete muset nad dílem hodně přemýšlet. Ovšem, pouze pokud budete sami chtít. Smithová totiž napsala především další skvělý román. Do třetice všeho výborného…

Na záložce dostanete malý návod, jak se dá kniha číst. Je možné ji vnímat jako poctu E. M. Forsterovi a jeho Rodinnému sídlu. Autorka totiž převzala schéma tohoto díla téměř do puntíku. Nemohu to tak docela posoudit, protože jsem jej nečetla, ale podle kritik se jí to povedlo brilantně (což ostatně udělal například i Michael Cunningham svou knihou Hodiny, což byl pracovní název pro jedno z nejslavnějších děl Virginie Woolfové, které nakonec dostalo název mnohem obyčejnější – Paní Dallowayová).

O kráse je zároveň satirou na americké univerzity, ale pro mě především výbornou studií rodinných vztahů, okořeněných navíc rasovou a třídní odlišností. Zadie Smithová má v těchto oblastech z čeho čerpat – http://cs.wikipedia.org/wiki/Zadie_Smithov%C3%A1. A na přebalu knihy je tak krásná, až to bere dech.

Howard Belsey, Angličan žijící v Americe, se oženil s afroameričankou Kiki, která po třiceti letech fyzicky jen málo připomíná štíhlou dívku, kterou miloval. Snaží se k ní opět nalézt ztracený vztah, ale nedaří se mu to (zde je nadhozena k zamyšlení platónská idea – co je dobré, je nutně i krásné, a naopak). Belseyovic rodina se dále skládá ze dvou synů a jedné dcery. Všichni se snaží najít svoji identitu ve světě, kde multikulturalismus podle všeho bohužel zase až tak nekvete. A každý na to jde trochu jinak… Zora bojuje za rappera Carla, mladíka z bostonských ulic, aby mohl navštěvovat prestižní univerzitu ve Wellingtonu, kde její otec Howard přednáší a kde se také zaplete se svojí kolegyní. Kiki nevěru bere bohužel také jako urážku své rasy (milenka je samozřejmě bílá a velmi štíhlá). Starší syn Jerome odjíždí po této aférce do Anglie na stáž k úhlavnímu akademickému nepříteli Howarda, s jehož dcerou navíc prožije krátký románek. A tento protivník Monty Kipps se zanedlouho objevuje na stejné univerzitě v roli hostujícího profesora. Souboj „Kapuletů a Monteků“ začíná. Poslední člen rodiny Levi se tak nějak k tomu všemu zamíchá do party chlapců z Haiti, miluje hip hop a bojuje za práva svých „bratrů“.

Je to tedy pestrá směsice osudů, a jak to vše dopadne, nemohu prozradit. Opět tedy osobní zamyšlení na závěr… Musíte knihu přečíst, než zemřete?

Fandíte Romeovi a Julii – ANO, i když tady budete hodně překvapeni, kdo roli Romea převezme a že z Julie je nakonec vlastně tak trochu Lolita od Nabokova;

Chcete si přečíst Salmana Rushdieho v sukních – ANO;

Chcete vědět co vás (zejména ženy) čeká, pokud přiberete od svatby 30 kg – ANO;

Jste tak trochu bojovníci za lidská práva – ANO;

Chcete si přečíst především dobrý román – ANO.

Žádné NE mě pro tentokrát nenapadá, napište mi do diskuse, pokud nějaké objevíte :-)

A já nyní rychle chvátám k Pomalému muži, což je čtvrtá knížka, kterou musíme podle odborníků přečíst, napsal ji John Maxwell Coetzee a těch cca 250 stran snad bude také stát za to.

Jinak mě čeká týden na horách, takže beru zásobu knih, a budu číst i na lanovce… 

P. S. Vidíte na obálce profil krásné ženy?