Co Čech, to sobec?

Český národ je svým způsobem zvláštní. Dlouho jsem se snažila přijít na to, čím se od zbytku civilizace odlišujeme. Jsme známí tím, že ukradneme vše, co jde.  Prý jsme také kritičtí, ale zároveň si necháme všechny špatnosti líbit a neumíme bojovat. Až reakce na stávku v dopravě mi otevřela oči – všechny naše negativní vlastnosti, omílané ve světě, mají společného jmenovatele. Sobectví.

Myslím to naprosto vážně, jen se zamyslete. Co se týče stávky, dosud neustále padala od veřejnosti kritika na současnou vládu, na její korupční skandály a reformy, které citelně zasáhnou občany. Máme splácet dluhy jiných, i když by se peníze daly ušetřit jiným způsobem (doporučuji mimochodem článek Tomia Okamury, který se této problematice věnuje a velmi logicky ji vysvětluje). Platy se snižují, daně se zvyšují, důchod později či nejistý, snížení sociálních dávek, zvýšení poplatků a tak dále. A lidé samozřejmě nadávají, ale kde? Doma u televize, když sledují politické debaty, v hospodách při pivečku, mezi přáteli nebo jinde, ale vždy takovým způsobem, který problém nevyřeší.

A najednou páni odboráři řekli dost, dávají vládě citelně znát, že tímto způsobem to nepůjde, že si nenechají kálet na hlavu (jako zbytek národa). A místo toho, aby se lidé postavili na jejich stranu, podpořili je, tak je najednou pro ně důležitý spíše fakt, že se nedostanou tam, kam zrovna potřebují. Nepojede jim autobus. Budou mít problém cestovat, vzniknou jim zbytečné potíže. Vznikají internetové skupiny jako „Za mě nestávkujte!“, až s několikatisícovou podporou. Copak si neuvědomujeme, že tím se automaticky stavíme na stranu vlády, dáváme jí opět zelenou? A proč? Protože většina z nás nechce podstoupit přítěž a omezit se. Prachsprosté sobecké myšlení na sebe sama!

A v tom mi to došlo. Sobeckost, to je náš atribut. Od banálních věcí, jako neustálé předbíhání ve frontách, spěch, abychom byli někde první, bez ohledu na ostatní a jistou slušnost. Úplatky pro „lepší“ a nám více vyhovující služby. Krádeže. Korupce v politice – proč by měl český politik dělat pro lidi, když může dělat pro sebe a nahrabat si peníze? Neříkám, že to platí o všech českých lidech. Říkám, že sobectví spoustu lidí ovládá, vidím to denně. Možná kdybychom se oprostili od myšlení jen na své zájmy, žilo by se nám tu pospolu lépe. Každopádně prosím vykašlete se na své zájmy, pokud se jedná o boj o celospolečenské dobro. Nemůžeme si stále nechat přece všechno líbit jen proto, že by bylo nepohodlné bojovat za své názory a přesvědčení. Děkuji.