Jak si dnešní děti už ničeho neváží

Třetí povídka z cyklu Povídky z mateřské tentokrát na téma hraček a hraček a hraček a ....

Máte kamarády, kteří mají malé děti? Tak to možná čelíte podobnému problému jako já. Totiž co přinést takovému malému človíčkovi, když tam jdete na návštěvu. Byty s malými človíčky mají jeden společný rys – hračky. Hračky všude. Spousty hraček. Plyšová zvířátka nevídaných barev (viděli jste snad někdy před tím fialového lva?) i nevídaných tvarů (s kamarádkou se dodnes hádám, že to na dece jejího syna není hroch, ale žirafa), panenky všech velikostí, puzzle, auta, skládačky, kostky, vláčky, míče discoželvy, mluvící a blikající knížky.. To všechno se na vás valí ze všech stran. Mezi tím sedí dítě a dívá se na pohádku v televizi. Jedna kamarádka si mi kdysi postěžovala, jak každá návštěva vždy přinese nějakou drobnost (představy o tomto pojmu se dost liší od bublifuku až po zahradní skluzavku) a pak z toho vzniká tahle nepřeberná směsice. Směsice, o kterou ten malý človíček nejeví valný zájem. Nejhorší jsou prý babičky a dědečkové, kteří při každém setkání s vnučkou vytáhnou nějaký ten dárek. Pokud si s ním dítě nehraje, jsou zklamaní a konstatují, že už si to dítě ničeho neváží. A příště?

„Hele, co jsem ti přivezla.“

Moje mamka byla nedávno na nákupu v supermarketu. Už byla u pokladny a pokladní jí nákup sečetla na 1200 Kč. Za mojí mamkou stál tatínek s malou holčičkou. Ta užasla a na plné kolo vykřikla: „Přes 1000 korunek? Tý jo, teda ještě že to nejsme my, viď, tati?

Naše mimino moc hraček nemá. Oficiální verze zní, že máme malý byt a bojíme se, že by nám všechny ty věci brzy vystěhovaly z bytu. Ptáte se na tu neoficiální? Myslím si, že všeho moc škodí, některých moderních hraček se skoro bojím a jiné (zvukové) odmítám poslouchat dvěstěkrát denně. Moje mimino si stejně nejradši hraje s vařečkou (pokud vařím já), s mým oblečením (pokud se zrovna oblékám), s krabičkou od krému (když jsem v koupelně) a s magnety na lednici (v podstatě pořád). Pokud bych ho chtěla naštvat, tak ho stačí vzít z kuchyně do jeho hracího koutku, posadit na interaktivní deku vedle velké plyšové žáby a do ruky mu dát pestrobarevné gumové kostičky s vůní čerstvého ovoce.

Jo, dnešní děti si už ničeho neváží.