"Vím že někoho milujete a budete s ním šťastná!"

" Já....... já jsem strašně ráda že vás potkávám, z vás to je úplně je cítit, podívejte se jak se mi klepou ruce." pokračovala a ty ruce se jí opravdu klepaly. Čekala jsem co se z toho vyvine a krve by se ve mě nedořezal.

O víkendech si přividělávám jako recepční v jednom hotelu. Zajímavá práce. Setkám se s různými lidmi a hlavně procvičím jazyky.

Nedávno jsem byla v neděli v práci, byl to snad první opravdu teplý červnový den, takže nikde ani noha, všichni zřejmě vyrazili k vodě. Byla jsem zabraná do práce na počítači, když najendou se otevřely vchodové dveře do recepce a v nich stála paní.

Byla menší postavy, snědší pleti a chyběly jí dva zuby. Normálně takové občany rovnou vyprovodím zase ze dveří (nic ve zlém ale už poznám kdo má na to dát si u nás kafe a kdo ne), ale tahle paní mě naprosto paralyzovala pohledem. Dívala se na mne přinejmenším jako na svatý obrázek, nebo jako na znovu nalezenou dceru. Takže jsem se standartně zeptala :"Přejete si?"

"To je dobře že vás tu vidím, já vás tu hledala už minulý týden, to jste tu nebyla." odpověděla žena.

To už mi začalo být divné. V životě jsem ji neviděla.

" Já....... já jsem strašně ráda že vás potkávám, z vás to úplně je cítit, podívejte se jak se mi klepou ruce." pokračovala a ty ruce se jí opravdu klepaly. Čekala jsem co se z toho vyvine a krve by se ve mně nedořezal.

" Z vás je cítit že jste strašně zamilovaná. A můžu vás ujistit že s ním budete šťastná"

Tak to už bylo sakra divný. Je pravda, že jsem někoho milovala, ale že bych s ním byla jednou šťastná, to pochybuji. Ale znáte to, jsou věci kterým prostě  CHCETE věřit. A tak jsem poslouchala dál.

Pak z oné paní vylezlo, že by mi neuvěřitelně ráda vyložila karty. Kývla jsem a paní se jala vyndavat ballíček tarotů z kabelky. Byly to úplně stejné karty jaké mám doma. To mě probralo z  "okouzlení"  a rychle jsem dodala, že s sebou bohužel ale nemám žádné peníze, a že jí tedy nemohu zaplatit. A najednou už mi paní nechtěla mermomocí vyložit karty, sbalila si je zpět do kabelky a rychle odkráčela. Asi balamutit někoho jiného.

Občas si ale říkám, co když měla pravdu? Co když to byla přece jenom jasnovidka a já s ním budu  šťastná?

Nojo, asi ještě pořád věřím na pohádky.:)