Jsem téhož názoru

jako vy. Komu není dítě přáno, má to svůj důvod, třeba ten, že ho čekají v životě jiné krásy než výchova potomka. Jakékoliv násilnosti, například dítě ze zkumavky, se mi nelíbí, i když to chápu. 

Držím palce,

aby jste se dočkali.My měli taky problém ,ale když jsme se smířili s tím,že dítě nebude,umělé oplodnění jsme odmítli a adopci taky,tak prostě přišlo.Myslím,že děti přicházejí,protože chtějí ony,ne protože si to přejeme my

Přeju Vám, ať Vám to v pravý čas vyjde,

ale kdyby nevyšlo, tak mám několik kamarádek, které děti adoptovaly, protože je mít nemohly  a jsou šťastné a nejsou o nic víc či míň matkami než ty, které mají děti vlastní.

Podle fotky je Vám asi 30.

To máte na přirozenou cestu ještě fůru času.

A když to nepůjde, třeba časem změníte názor, uvidíte. :)

Rozumím vám, ale nesouhlasím

Myslíte, že dítě počaté IVF metodou není darem od Boha? Já myslím, že kdyby si to Bůh nepřál, IVF by nefungovalo. Naopak IVF funguje právě jen tam, kde si to Bůh přeje, a přes veškeré vylepšování té metody to zatím stále ještě většině párů nevyjde, někdy i bez zjevné příčiny. Nemyslete si, že IVF-dítě, když se narodí, má nějakou jinou, snad méně hodnotnou duši, nebo že to není Boží dílo a zázrak. Ani náhodou.

Někteří lidé po dítěti touží méně, než jiní, to je nejspíš taky Boží záměr. Pokud po něm netoužíte, není na tom nic špatného ani odsouzeníhodného. Přiznejte si to ale přímo a na Boha a schovávané vánoční dárečky se nevymlouvejte.

a co doporučíte těm,

které už biologicky být matkami nemohou a jiná šance, než asistovaná reprodukce pro ně nepřipadá v úvahu?

Re: a co doporučíte těm,

Adopce?

no já bych tedy měla jenom strach aby to dítě nemělo nějakou

genetickou vadu. ale jinak bych to brala za vcelku praktické řešení, pokud to nejde jinak.