Kde končí možnosti pobytové služby?

Podpora lidí v pobytových službách neznamená jen pomoci s hygienou, s podáváním stravy, léku, udržování klienta v čistotě. To je jen malá část naší práce.

Jde o provázení životem v určité etapě života. Jde o co nejvíce možný normální život v komunitě lidí, se kterou se sešli, i když si jí v podstatě nevybrali. Ale to máte jako se sousedy, také jste si je nevybrali a může si vše sednout dobře nebo ne a pak jsme tu my, abychom hledali rozmotávání spletitých situací.

K životu v pobytové službě patří i nejrůznější aktivizační činnosti. Nejenom kulturní aktivity venku v běžném kině nebo v divadle, ale také aktivity uvnitř domova. Zase, nejde jen o rukodělné aktivity nebo o nejrůznější terapeutické činnosti. Jde i o individuální přání klienta, a dokonce bych řekla, jde především o přání klienta. Někteří chtějí od nás hlavně klid a vystačí si sami, protože to tak mají ve své povaze. Jiní využijí každé možnosti, jak se zabavit a rozvíjejí svoje přání, co bychom tu tak ještě mohli zažít nebo co bychom tak mohli dělat.

Teď nově „jedeme“ ve zvířatech. Nejenom, že máme nějaké ty papoušky, my máme také jezírko s rybami, čmelín a pozor, ve dvou domech máme slepice! V jednom začínáme, ve druhém domě máme slípky už nějakou dobu. Dokonce pro ně máme speciální přepravky, když nám vloni hrozila povodeň a klienti požadovali odvoz i slípek. V domově pro seniory teď začínáme se slepicemi a jsme zvědavi, jak to našim klientům prospěje. A už vidím, jak příští rok náš zvěřinec rozšiřujeme. Co bychom pro klienty neudělali. Ono tak nějak všechno jde, když se chce.