Neměli bychom vymýšlet žádná česká specifika, ta jsou totiž masivně v rukou příslušné lobby, bez objektivizování jejich představ. Stačí se inspirovat Německem, Rakouskem nebo Skandinávií. Západ. země mívají často zdravotnictví a sociální věci pod jednou střechou a jejich zákony tyto dvě oblasti vzájemně harmonizují. Ví se, co se hradí z veřejného zdravotního pojištění a co ze sociálního (nemocenského). Na počet obyvatel v regionech je třeba regulovat počet příslušných služeb, např. sociál. ústavy či LDN by neměly být ani moc velké, ani moc malé, koncipují se dnes moderně a účelně s určitou členitostí podle méně a více závažného zdrav. stavu. Regulovat je třeba i domácí a ambul. služby a kontrolovat jejich kvalitu. Občanům např. ve Švýcarsku stačí nahlásit se kantonál. úřadu a ten jim pomůže najít to, co je pro ně optimální.