Plavky - letní můra každé ženy

Pomalu, ale jistě se blíží léto a s tím spojené stresy skoro každé ženy s názvem - Jak budu vypadat v plavkách?

Znáte to, sezóna plavek se blíží. Všichni začínají panikařit, jak budou u vody vypadat. Letos ta vlna spláchla i mě...a tak hubnu do plavek.

Hubnutí začalo skvěle. Na pročištění těla byl hned zostra půst. S těžkým srdcem jsem ráno odolala chlebíčku a věnečku, protože aby byl zachován vesmír, tak samozřejmě v práci měl někdo narozeniny. Od rána jsem pila jen vodu a pak když byl největší hlad vodu s citronem. Zhruba po 3 hodinách mě začala bolet hlava a pálit žáha. Dočetla jsem se, že je to takhle správně, že tělo vyplavuje škodliviny. Naposledy mi takhle bylo po Jagermeistru a myslela jsem, že tenhle stav dlouho nezažiji, natož aniž bych se předchozí večer dobře nebavila. Nákup v půstovém deliriu mě stál, jako normální nákup na 2 týdny s tou výjimkou, že teď byl na 2 dny. Už tuším, na jakém principu to hubnutí funguje. Člověk utratí v úvodu měsíce všechny peníze za jídlo a pak už mu na další nezbývá. Zaslepená pohledem na jídlo jsem následné vaření trošku předimenzovala a navařila jídlo pro středně velkou somálskou vesnici. Nicméně všechno jsem snědla, neustále držíc se poučky svaly musí z něčeho růst!
Cvičení je taky fajn. Jenom to, že jsem nechtěla být v kategorii vorvaň po smrti, mě donutilo udělat 100 angličáků. Je fakt, že některé vypadaly jako angličáky po crash testu, ale na to se historie neptá (Ptá. To jsem zjistila při prvním cvičení). 

Už teď jsem objevila několik základních problémů:
1) U cviků neprolamovat bedra – to jde stěží, když se člověk soustředí na to, aby se nepotkal s obědem.

2) Hluboký klik s hrudníkem až dolu – počítá se pohyb v lokti o 2,27 cm, jako hluboký klik? Hrudník dolu byl, ale to jenom že mi příroda tolik na něm nadělila.

3) Odpočinek mezi sériemi max 1 minuta – mám pocit, že jsem mezi 2 a 3 sérií na chvilku usnula, soudě podle oslintaného fleku na koberci.

4) Jídlo - Pozitivní je to, že vlastně neustále jím. Negativní je, že jím takové dobroty jako řepu s čočkou, anebo avokádo s tvarohem. Zvlášť u avokáda, které je poměrně drahé, bych očekávala nějakou bombu. Bohužel ať ho upravím, jak ho upravím tak vypadá, jako kopa slizu nebo mozek z trolla a taky tak chutná.

5) Nárůst výdrže – fyzička mi šla rapidně nahoru. Umřít už se mi nechce po pěti vteřinách, ale po osmi. Vidím to ještě tak na roční cvičení a možná potom dám minutu cvičení v kuse a to bez třech náběhů na infarkt a dvou lehčích mrtviček, kterým musím čelit teď.

6) Cviky – na videu vypadají cviky vždycky dost jednoduše. V mém provedení vypadají jako cviky, které provádí někdo v obludáriu. Ze spidermana se stal pavouk po tom, co ho vezmete koštětem, ale on ještě trochu bojuje a snaží se zvednout a utéct. Zvedání do kliku vypadá, jako z noci oživlých mrtvol, kdy zombie vylézá ze svého hrobu sníst něčí mozek (v mém případě avokádovo-trollí). Taky u toho vydávám dost podobné zvuky. K dalším vytříbeným cvikům patří ten, který vypadá jako nácvik levitace na kouzelnické vystoupení. Až bude někdo hledat sličnou asistentku, tak se hlásím dobrovolně. Jen to musí být super rychlé vystoupení, vzhledem k mé výdrži.

7) Čas je relativní – velmi relativní. Minuta posilování se táhne jako týden před výplatou. Za to minuta odpočinku uletí rychlostí, kterou bych si teď ráda doběhla pro čokoládu (tzn. Usain Bolt by se měl bát o svůj rekord ve sprintu).
 

Co bolí, to sílí. Já bych to upravila na: Co bolí, to zítra bolí ještě víc. Vlastně ani k vodě moc nechodím a koupání v noci je romantická záležitost a to zvlášť proto, že na vás nikdo nevidí.