„Takhle se to, probůh, nedrží,“ nevydržel už její amatérský úchop statný muž a prudce ji zezadu objal a už jí rovnal ruce na holi. Vůbec nevnímala jeho slova. Protože ty ruce tak příjemně hřály a jí se podlomila kolena. Kdyby mě tak chtěl k sobě ještě víc přitisknout a rty se zlehka dotknout toho jednoho jediného místečka na krku, přímo pod uchem a…
„Jasné? A teď sama,“ pustil ji a odešel si zase sednout k vedlejšímu stolku. Neměla ani tušení, co říkal, tak se na něj jen usmívala. Jenže on už si jí ani nevšiml. Díval se do mobilu a povídal s ostatními. Byl tam se skupinou přátel. Dobře se bavili, bylo vidět, že na minigolf chodí častěji.
Pitomý nápad jít sem sama, v duchu se pokárala. Prudce zatoužila, aby ji ten muž pozval na kávu. Líbil se jí. Měl příjemný hlas a krásné ruce. Široké a pevné dlaně. A z toho letmého dotyku jí ještě pořád polévalo horko.
Povedl se jí perfektní úder. Míček vlétl do jamky a už v ní zůstal. Radostně se rozhlédla, ale nikdo si jí ani nevšiml.
Jak já bych chtěla být krásná. Jako ta blondýna, do jejíhož odvážného a velmi plného výstřihu právě zaujatě nahlížel muž, co jí před chvíli udílel rady ohledně držení hole. Zvadla. Zachumlala se do svého šedého svetru, jakoby měla zimnici. Už se jí nechtělo dál hrát. Stejně jí to nešlo a ze srovnání s tou atraktivní ženou na ni padl splín.
Sesypala míčky do košíčku, papír s tragickým skóre zmuchlala do kapsy, a z půlky hřiště se vydala směrem k recepci.
Do kabátku se nasoukala až venku. Měla štěstí, autobus zrovna přijížděl. Naskočila do něj a odjela domů.
Uběhl už víc než týden. Párkrát si na toho muže ještě vzpomněla a vždy jí to přišlo trochu líto. Nepamatovala si, že by někdy před tím zažila takovou náhlou náklonnost k nějakému muži. Láska na první pohled, tedy ta opětovaná, ji zatím stále míjela.
Zapípal mobil. Otevřela zprávu od dobré kamarádky a četla: „Podívej se na Facebook, je po tobě velká sháňka:-D“
Co to je za hloupý vtip, v duchu se rozmrzela, ale přesto kamarádku poslechla. Nevěřila vlastním očím. Zírala na svou vlastní fotku v šedém svetru. Okamžitě věděla, kdy byla fotografie pořízena. Prozradila ji nejen minigolfová hůl v ruce. Široce se usmívala, jako tenkrát kdy se jí povedl ten jeden jediný úder. Fotku doprovázel text:
„Prosím o sdílení. Hledá se tato žena. Potkal jsem ji minulé úterý v City Centru na minigolfu. Krásně se usmívá a minigolf jí vůbec nejde. Odešla dřív, než jsem našel odvahu ji pozvat na kávu. Kdybyste ji někdo znal, dejte mi vědět. V životě jsem ztratil už hodně, tak nechci propásnout i možné seznámení s ní.“
