Tarotové karty. Blbost, nebo prodloužená ruka ďábla?

Víme která celebrita změnila barvu vlasů, nebo milence.. Že Kim vypustil raketu.. Jenže v záplavě informací nějak zapomínáme na sebe. Nejdůležitější jsme přece my! Pojďme na chvíli vypadnout z toho mediálního blázince. Přidáte se?

Ptáte se, kdo má tu drzost tvrdit, že o vás ví víc než vy sami?
Léta se živím prací coby živnostník. Dávám nový život starým chaloupkám. Ti kdo mě znají trochu víc vědí, znají můj odedávný zájem o tajné vědy. Vždycky jsem tvrdil, že tím co vidíme hranice světa nekončí. Zajímalo mě co je za tím. Pro většinu z vás jsou tajné vědy tenký led, ať už ze strachu, nebo proto, že mají tenhle obor za snůšku nesmyslů propagovaných blázny. Mají pravdu, bohužel. I v naší maličký zemičce jsou tisíce lidí, kteří dělají mimosmyslovým dovednostem medvědí službu, a slušně z toho žijí. Přesto na těch opravdových magických vědách něco je. Vím to už od mládí, ale nikomu své poznání nenutím.  

Odpovídat na otázky druhých lidí prostřednictvím obrázků zvaných Tarot mi kdysi připadalo úsměvné. Tedy aspoň do té doby než jsem zjistil, že mi to funguje. Jak jinak si vysvětlit, že opakovaně po sobě padají stejné karty? Na to je i pragmatická statistika krátká. Natož já.
Pracovat s Tarotem je něco jako hledání vody pomocí vrbového proutku. Nikdo neví proč to funguje. Pokud jste to nezažili, nevíte, jak mocná síla vám kroutí ruce, jakmile překračujete pramen kdesi v hlubinách. Dnes to už beru jako samozřejmost, ale napoprvé mě to skoro vyděsilo. Stejně jako Smrtka Tarotu, která jedné dámě padala opakovaně, když jsem s kartami začínal. Tenkrát jsem ještě nevěděl, že to neznamená nutně smrt, ale že tudy zkrátka cesta nevede. Dáma na základě mé rady zvolila nepravděpodobnou možnost, bylo to někdy po roce 2000. Po osmi letech se mi nečekaně ozvala, aby mi poděkovala se slovy: „Měl jsi pravdu! Ve všem.“ Člověk má v takových chvílích chuť zpychnout – kdyby ovšem na těch dovednostech měl nějakou zásluhu.

Ono to prostě nějak funguje. Karty, i zmíněný proutek. Možná je to jen prodloužená ruka podvědomí, které někdy posloucháme, jindy nenávidíme.  Proutek i tarotové karty jsou tím displejem, který převádí neviditelné nepostřehnutelné signály do čitelné podoby. Ani já si nemyslím, že Tarot je prodlouženou rukou ďábla. Vy snad ano?!

Kdysi jsem dělal diagnostiku z písma. Stačilo mi jen pár čar od dotyčné osoby na papíře, a já jen mechanicky zapisoval, jakou má dotyčná osoba povahu, nemoci, a jak z toho ven.  Existuje dostatek svědků kteří potvrdí, že nekecám.
Netuším, proč to funguje zrovna mě. Dřív mě to snad i trochu děsilo, dnes si to užívám. A věřte že není vždycky snadné sdělit odpovědi, které Tarot dává. Pokud je to hodně blbé, zkouším to opakovaně, ale ta mrcha obrázková si stojí za svým, navzdory statistikám.
Přesto každému říkám, že nic není definitivní. Jako lidé máme možnost se nechat slepě vláčet osudem a naříkat, že to tak asi má být, anebo se jím nechat vést a občas se mu prostě vytrhnout z ruky a udělat si to podle svého. Od smrti nás nedělí propast, ale náš život! Tady a teď. Tak proč ten mezičas nevyužít tak jak se nám to líbí, s Tarotem nebo bez něho, co říkáte?!