Výborný blog!

Ano, lidé místo toho, aby prožívali, jsou zajati ve svých iluzorních představách a spekulacích a ztrácejí pojem o podstatě života a o krásách, které tu existují, ale jež jim jejich mysl nedovolí vnímat. Žijí (?) zvnějšku, nikoli zvnitřku sebe samých. Řeší (zbytečně) vše kolem, ale na sebe a své skutečné lidské potřeby zapomínají, nebo je zaměňují s něčím, co mezi tyto potřeby vůbec nepatří.

Z mnohých lidí jakoby vyprchal život a stali se z nich chodící mrtvoly, jiní se hrdě bijí v prsa, jak svojí inteligencí a schopnostmi "zmákli život". Jejich hnací silou je obří ego namísto srdce, které by je učinilo lidštějšími.

Kdyby byli schopni se nad sebou aspoň trochu zamyslet, tzn. provést introspekci, bylo by to zpočátku sice velmi bolavé, ale zároveň by to mohl být počáteční krok k jejich osobnostnímu růstu, k duchovnímu prozření, a tudíž ke skutečnému Životu.

Moc hezky řečeno.

Tenhle blog nemá chybu! Budu se k němu vracet. Děkuji!!!!

Procítit život je nejvyšší úkol člověka...

A samozřejmě karma.

Zajímavý text se spoustou pravdivých myšlenek. Většina lidí neumí naslouchat, ať již svým bližním či onomu řekněme vesmíru. Vše dává asi dává nějaký smysl, jen se ho musíme snažit najít. Velmi dobře jste napsal, příliš nepřemýšlejme. Co takhle ciťme?