Holka nebo kluk?
Nechci mluvit za nikoho jiného, než sama za sebe…už od dětství jsem si přála dvě děti, nejlépe páreček, holku a kluka, a když to nevyjde, tak dvě holky. „Rozhodně nechci dva kluky!!!“, říkávala jsem si. A co myslíte, jak to dopadlo? Odříkaného chleba největší krajíc, samozřejmě jsem si to přivolala, takže mám dva chlapáky! A přirozeně je miluji nade vše, nevyměnila bych je ani za deset holčiček. Ač tam ta láska byla, je a bude, přesto jsem červíka objevila…
Když jsem byla prvně těhotná, mohu upřímně říci, že mi bylo naprosto jedno, jaké pohlaví se narodí. Ač jsme si nenechali říci, co to bude, od začátku jsem k miminku promlouvala v mužském rodě a dodnes věřím, že jsme byli s miminkem natolik propojeni, jako bych prostě vycítila, že to bude chlapeček - kupovala jsem modré oblečení, vybírala klučičí jméno…
U druhého těhotenství, kdy jsme se opět rozhodli, nechat se překvapit až do porodu, mi téměř každý hádal holku. Dokonce i několik kartářek mi předpovědělo holčičku ještě před otěhotněním, ale i během těhotenství. Tehdy jsem sama věřila tomu, že je mi to jedno, co to bude, hlavně, aby to bylo zdravé. Dneska vím a přiznávám i sobě sama, že tomu tak asi úplně nebylo - podvědomě jsem chtěla holčičku, nejen kvůli sobě, ale i kvůli manželovi a rodině. Ale jak pravím, devět měsíců jsem žila v té iluzi, že je mi to jedno. Pravda však vyšla najevo ihned poté, co mi v porodnici řekli, že máme kluka. Krve by se ve mně nedořezal: „A do prdele, další chlap!“, problesklo mi hlavou. Tento okamžik trval pár sekund, pak mi položili Davídka na břicho, podívali jsme se vzájemně do očí a byla z toho láska na celý život!
Přesto jsem si na tu chvíli těsně po porodu občas vzpomněla a bohužel jsem cítila, že Davídek taky… Nebyla jsem schopná sama to řešit a tak jsem si zašla na terapii – soukromé rodinné konstalace. Během nich jsme rozmotávaly s terapeutkou zašmodrchaný rodinný uzel. A najednou vyvstávaly na povrch skutečnosti, které do sebe začaly zapadat a díky nimž jsem si uvědomila, jak to vlastně bylo a je. Moje mamka se narodila jako druhá dcera, přičemž děda si přál syna. Když ho nedostal, vychovával moji mamku jako kluka. A když jsem se potom měla narodit já (první vnouče), vkládal do toho děda naděje, že se konečně chlapa v rodině dočká, takže se počítalo s tím, že budu kluk. Vzpomněla jsem si na to, jak mamka vyprávěla, že po návratu z porodnice se na mě ani nepodíval a dlouho trvalo, než se z toho šoku vzpamatoval. Také mi vyprávěli, jak jsem coby malé dítě do tří měsíců dnem i nocí plakala, ba přímo řvala! Aby ne, když jsem se cítila neakceptovaná, nepřijatá, odmítnutá! A přesně tak se cítil i ten můj Davídek. Ač to trvalo pár sekund, bylo to naše první setkání, po několika měsících v bříšku, po hodinách společné práce při porodu, aby byl konečně venku na tomhle světě a máma, která by měla být zatím jedinou jistotou v tomhle velkém neznámu, neví, zda se má radovat a navíc, i když jen sama pro sebe, řekne: „Do prdele, další chlap!“ A taková malá miminka jsou emočně natolik vyvinutá, že cítí každou myšlenku a ta se bohužel otiskne do jejich podvědomí a může ovlivňovat jejich budoucí život.
Slova ani činy nelze vzít zpět, ale lze si vzít ponaučení a uvědomit si, proč se to a to děje. Myslím, že už asi vím, proč mám dva syny. Celý život jsem žila jen s mámou a díky tomu jsem znala spíš jen ženské prostředí, myšlení a chování. S otcem jsme se nikdy nestýkali a mužský svět mi byl tudíž na míle vzdálený a asi jsem se ho i bála. Snad právě proto bylo na čase ho poznat a nejen to, dokonce jsem i díky svým chlapečkům našla cestu k vlastnímu otci, i když „jen“ ve svém nitru.
Pokud se i Vám něco takového přihodilo, nejlépe je přiznat si skutečnost a pokusit se ji přijmout. Uvědomit si, že tato "kletba" třeba vůbec nemusí být přímo Vaše, nýbrž je zakořeněna v dávné minulosti rodiny či celé společnosti, která nám už od pradávna vtlouká do hlavy, že pravý chlap musí mít syna; že dcery tíhnou víc k otcům a naopak synové k matce. Pokud budete své dítě milovat takové jaké je, je všechno dobře. Cestou ale není popírat naše případné zklamání, protože jak jsem již řekla, děti umí číst mezi řádky. Cestou je, přiznat si naše zklamání a pracovat, třeba i s odbornou pomocí, na tom, že si vědomě i podvědomě vyčistíme stará zranění a uvědomíme si, že vše má nějaký svůj důvod a smysl. To, že se nám narodil kluk nebo děvče, ač jsme chtěli něco jiného, je pro náš život vlastně výzvou, která nás může posunout kupředu.
Nikdy jsem netušila, jak je báječné mít dva kluky… a nikdy jsem ani netušila, jak je báječné mít děti… Je to to nejlepší, co mě v životě potkalo a řeknu Vám: „Je úplně jedno, zda je to kluk nebo holka, protože život ví sám nejlépe, jaké překvapení nám má připravit!“
Denisa Legnerová Jandová
Křížem krážem po Mallorce

Koncem října jsme vyrazili s dětmi na podzimní prázdniny na několik dní na Mallorku a udělali si tam menší roadtrip.
Denisa Legnerová Jandová
Vánoční přání

Vánoce je čas rozjímání. Je to čas, kdy dovolíme našemu lepšímu já vylézt z ulity a nemyslíme jen na sebe, ale na lidi kolem nás. Nemusí jít jen o naše příbuzné a přátele.
Denisa Legnerová Jandová
Náš sociální stát

myslíte si, že když budete do systému spravedlivě odvádět pojištění a daně, že se vám stát stejnou měrou odvděčí, až to budete nejvíc potřebovat... jste na velkém omylu, stát se na vás z vysoka...
Denisa Legnerová Jandová
Na skok ve Varech

52. mezinárodní filmový festival v Karlových Varech se pomalu a jistě chýlí ke svému konci a mezi českými celebritami platí, že kdo nebyl ve Varech, jakoby nebyl! Nejsem celebrita, ale taky jsem si tam alespoň na otočku zajela...
Denisa Legnerová Jandová
Den D

...alespoň tak prožívala většina prvňáčků dnešní den! Právě oni totiž dostali dnes své první vysvědčení! I pro ostatní žáky a studenty je to zřejmě významná událost a možná ještě více pro jejich rodiče.
Další články autora |
„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky
Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...
Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky
Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...
Tři mladí zemřeli při srážce aut u Opavy, jeden z nich předjížděl dvoustovkou
Srážka tří vozidel na severním obchvatu Opavy si ve středu večer vyžádala tři lidské životy....
Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil
Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...
Policie pátrá po identitě ženy oběšené na dětském hřišti, zveřejnila její fotku
Policie pátrá po totožnosti ženy, která se na začátku letošního ledna oběsila na dětském hřišti v...
Oběť nehody u Opavy se chystala na práci v tiskárně. Firma pro rodinu vypsala sbírku
Tiskárna Grafico spustila sbírku na podporu rodiny devatenáctileté studentky, která zahynula při...
Kdo bude bránit Evropu před Ruskem? Němci nestíhají zbrojit, Britům chybí lidi
Zvěsti, že by americký prezident Donald Trump mohl vystoupit z NATO, vyvolaly znepokojení. Dokázaly...
Když sa basa pochovává, neříká sa ámen, ale šmytec. Lešetín ožil fašankem
Vůně klobásek, zabíjačky, guláše, svařáku nebo horké medoviny. Centrum Zlína v sobotu zažilo...
S Donem Pablem bychom do vlády už nešli, to je červená linie, říká Hřib
Piráti podle jejich šéfa a volebního lídra Zdeňka Hřiba před volbami řeknou, že nechtějí vládnout s...

Pronájem, byt 3+1, 68 m2, lodžie, ul. Opavská, Ostrava, Poruba
Opavská, Ostrava - Poruba
11 000 Kč/měsíc
- Počet článků 80
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x