Foglar Movies: české komiksové universum

Tento článek zachycuje rozhovor, ke kterému došlo… No, vlastně k němu nikdy nedošlo. Článek je vycucaný z prstu. Ale jak praví někteří právníci, ověřovat pravost prohlášení a výroků nemá smysl. A tak se pohodlně usaďte a přečtěte si přepis fiktivního rozhovoru dvou producentů. Iniciály AD a RN jsem vybral náhodně.

AD: „Hele, poslouchej, tak jsem přemejšlel.“

RN: „Jo? A o čem?“

AD: „O filmu obecně, o trendech a tak. Víš, jak se říká, že českej film nestojí za nic.“

RN: „To jsou nějaký pomluvy.“

AD: „To nejsou pomluvy, to je tvrdá realita. Jmenuj mi českej film, kterej tě poslední dobou dostal do sedačky. Jmenuj mi film, kterej se líbil v zahraničí, prostě jmenuj film, kterej za něco stál.“

RN: „Já nevim, tak třeba teďka ten Anthropoid nebo ta Hepnarová.“

AD: „No jo, jenže to je zahraniční koprodukce. Nebejt jí, tak jsme na tom ještě hůř. Vždyť my ani nedokážeme natočit seriál, za kterej by se režisér neměl stydět.“

RN: „No jo. A co s tím chceš dělat?“

AD: „No, o tom jsem právě přemejšlel. Asi je ti jasný, že do Evropy díru neuděláme. Vymeteme možná pár festivalů, ale nic světobornýho. I ti pitomí Rumuni točej líp než my a na nějakou Skandinávii prostě nemáme. No tak mě napadlo, že bysme na to šli úplně jinak, že bysme šli do něčeho většího.“

RN: „Většího?“

AD: „Jo. Jako produkce na úrovni Hollywoodu, chápeš. Když to srovnáš s Evropou, tak je to daleko nenáročnější, zábavnější a když už je to na nějaký vážnější téma, je to takový jakože prvoplánově emotivní. Když nám nejde výroba filmů na evropský úrovni, tak můžeme zkusit právě něco v hollywoodským střihu. Bude to jednodušší a poměr cena/výkon je dost lákavej.“

RN: „No a co bys jako chtěl točit? Máš nějaký nápady?“

AD: „No, to je právě to. Napadla mě jedna věc, když se to rozjede, tak už to pofrčí samo. Víš, co teďka v Hollywoodu letí?“

RN: „Superhrdinský filmy?“

AD: „Přesně tak. Superhrdinové, komiksy a tak. Těm magorům se podařilo udělat z toho značky, který vydělávaj těžký miliardy. Jen si to představ. Vezmeš komiks, natočíš podle něj film, a když se to bude líbit divákům, můžeš točit další a další díly. A to je třeba jen jedna komiksová postava. U Marvela a DC teď točí kvanta filmů o různejch postavách. Samostatný filmy, týmovky, originy a tak.“

RN: „Originy?“

AD: „Jo, originy. Jakože vlastní příběh určitý postavy, hlavně o tom, jak přišla ke svejm superschopnostem.“

RN: „A na to pořád lidi choděj?“

AD: „No to by ses divil. Oni jsou do toho úplně prdlí. Je to hroznej fenomén, vytvořila se kolem toho celá subkultura. Lidi, co je jim třicet a nikdy duševně nedospěli, se po tom můžou umlátit. Všichni to žerou. Každá postava má svoji historii, má svý místo v tom určitým komiksovým vesmíru. Lidi na to choděj a hrozně to tam řešej a rozebíraj. Ročně vyjde pár filmů, který zapadaj do takový ty celkový mozaiky. Studia maj naplánovaný natáčení až někam do roku 2187 a rejžujou na tom neskutečný prachy.“

RN: „Ty vole, a já se tady snažím sehnat prachy Vejdělkovi. No a to maj pořád o čem točit? Je to pořád originální?“

AD: „Originální to nebylo nikdy, ale točit se to dá donekonečna. Jako forbes, do kterýho naházíš koruny, a on ti automaticky vydá desetinásobek. Jako Viktor Koženej. A tak jedeš pořád dokola, akorát že do tohohle forbesu nasypeš stamiliony dolarů a vypadnou ti miliardy.“

RN: „No tak to je teda síla. A tebe teda napadlo, že bysme mohli točit tyhle komiksový filmy.“

AD: „Přesně tak.“

RN: „Ale na to potřebuješ v prvý řadě nějakej komiks. Máš ho?“

AD: „Zkus přemejšlet. Pamatuješ nějaký český komiksy?“

RN: „No vybavuje se mi tak možná Kruan, co ho vydávali kdysi v ABC, plus nějaký ty věci, co kreslil Kája Saudek.“

AD: „Fajn. Ale co se bere dodnes jako nejúspěšnější českej komiks?“

RN: „To nemyslíš vážně. Rychlý šípy?“

AD: „To myslím naprosto smrtelně vážně.“

RN: „Ty vole, tobě úplně hráblo. Jak by sis to představoval? Má to vůbec nějakej potenciál?“

AD: „O tom musím ještě zapřemejšlet. Ale neviděl bych to tak nereálně. Je sice fakt, že pořádnej komiksovej film musí mít exploze a sci-fi technologie, ale pro začátek bude stačit, když zfilmujeme ten příběh s výbuchem patrony, jako to zabije toho kluka a Mirka Dušína odvezou do nemocnice. Nebo jak je Rychlonožka ve snu vynálezcem. Mohl by třeba narazit na mimozemšťany, kteří střežej nějakej artefakt, to by se pak už domyslelo.“

RN: „A z tohohle chceš vytřískat víc dílů?“

AD: „Nejenom to. Chci z toho udělat samostatný filmový vesmír, který by mohl konkurovat třeba Marvelu nebo DC. Pár dílů se Šípáky. Dneska už stejně lidi choděj do kina na seriály, takže to nebude nic neobvyklýho. Viděl bych to na rozestup dvou let. Začít bysme mohli v roce 2020 filmem Rychlé šípy. To by mohl bejt reboot celý ságy po tom ne úplně povedeným hraným filmu z roku 1993. Pak třeba Rychlé šípy: Návrat na Druhou Stranu v roce 2022, Rychlé šípy: Pomsta Bratrstva kočičí pracky v roce 2024 a Rychlé šípy: Poslední klubovna v roce 2026.“

RN: „No a ten filmovej vesmír?“

AD: „Tak třeba bysme mohli ke každý postavě udělat origin. Jako co dělala, než se dala k Rychlejm šípům. Těmahle filmama bysme mohli zaplácávat ty dvouletý pauzy. První by šel třeba Mirek Dušín: První Rychlý šíp. Na tenhle nápad jsem hrozně pyšnej, ten název vůbec nezní debilně a končit by to mohlo tím, jak Mirek uvidí Jarku, kterýho chtěj Černí jezdci zasypat tenisovými míčky, když neodprosí. V tomhle filmu by mohlo bejt ukázaný, jak Mirek přišel ke svýmu slušňáctví, což je jeho superschopnost.“

RN: „A další originy?“

AD: „Pak třeba Jarka Metelka: Podkůvka vlasů, Jindra Hojer: Moje ublízané potěšení, Červenáček: Rudá čapka a Rychlonožka: První závod. Hlavně tam v každým názvu musí bejt nějakej podtitul oddělenej dvojtečkou, protože to takhle vypadá hrozně prďácky, i když je ten název pak prakticky nepoužitelnej v běžný konverzaci.“

RN: „A o čem by všechny ty filmy měly bejt?“

AD: „To je teďka jedno, když seženeš partu pořádnejch scenáristů, tak dokážou cokoliv. Třeba udělat z Červenáčka týpka, co mu červená čapka dodává superschopnosti a kterej je psychicky rozervanej tím, že koketuje s myšlenkou mezinárodního komunismu.“

RN: „Aha. A to je teda jako ten filmovej vesmír?“

AD: „Počkej, to ještě není všechno. Hodilo by se taky pár samostatnejch filmů o oblíbenejch postavách. Musí tam bejt i nějakej ženskej prvek, to by nám jinak feministky daly, nebo teda spíš nedaly. Třeba Haha Bimbi nebo Podkova by mohly mít samostatnej film. Určitě bych dal taky sólovku Losnovi nebo Širokovi. Už jsem tomu vymyslel i konec, mohla by tam bejt nějaká epická bitva o Stínadla, při který úplně rozbořej kostel svatýho Jakuba.“

RN: „Aha. No a ještě něco?“

AD: „Teď teprve to hlavní. Foglar, kterej celej tenhle svět stvořil, není jen autorem Rychlejch šípů. Je to literatura pro mládež, na který vyrostly celý generace. Těm všem se to bude líbit. Celý tenhle vesmír se bude jmenovat Foglar Movies. A nezastaví se to jen u jedný komiksový party. Můžeme udělat třeba crossovery.“

RN: „Crossovery?“

AD: „Jo. To jsou filmy, ve kterejch se střetávaj postavy z navzájem nezávislejch filmů a vytvářej tak propojenej vesmír. Třeba bychom mohli natočit film o Hoších od Bobří řeky, jak se setkaj s Rychlými šípy a jdou spolu na nedělní výpravu, při který zachráněj svět. Nebo třeba Denny Santar z Modrý rokle by tam moh bejt, no a pak by se udělala týmovka záporáků, jako to udělali třeba u DC.“

RN: „Počkej, teď si ze mě už děláš prdel.“

AD: „Ne, myslím to vážně. Prostě sesbíráme záporáky ze všech foglarovek a uděláme z nich partu v samostatným filmu. Bratrstvo kočičí pracky, Rudu Lorence, Přístavní povaleče, Mažňáka, Černý jezdce a tak. No a v záloze mám ještě televizní seriály Stínadla: The Chronicles a Pod junáckou vlajkou. A v každým z těch filmů a seriálů bude mít Jaroslav Foglar cameo.“

RN: „Hele, a neumřel on už tak před dvaceti lety?“

AD: „Vidíš, to mi nedošlo. No tak ho oživíme digitálně, dneska už to není problém.“

RN: „No, moc se mi to celý nezdá. Kde na to chceš sebrat prachy? Takováhle šílenost sežere spoustu peněz.“

AD: „Tak něco z vlastní kapsy, pak se můžeme třeba domluvit s Andrejem, ten by nám mohl přihrát nějaký dotace z EU, než se rozpadne (unie, ne Andrej). Zdeněk by do toho taky mohl jít, ať ty jeho prachy tečou taky do něčeho, co si užije i obyčejnej člověk. No a s Číňany je to sázka na jistotu, Tvrdík snad nebude proti a Miloš nám to určitě pochválí.“

RN: „No a co další věci? Lokace? Herci?“

AD: „O tom jsem taky uvažoval. Většina by se natočila před zeleným plátnem, ale aby nás neobvinili z toho, že to už není poctivý řemeslo, vyrazili bychom i někam do světa. Sluneční zátoka by se třeba mohla natočit v Bulharsku, Modrá rokle v Kanadě a pro Stínadla nemusíš jezdit nikam daleko, úplně bude stačit Karviná, tam je Vontů habaděj. S hercema už je to těžší, na takový filmy potřebuješ spoustu ksichtů a u nás se ti budou těžko shánět. Pro začátek bych ale bral klasiku, to znamená Mádla jako Rikitana, Geislerovou jako Podkovu, Cina by moh bejt Velkej Vont a Trojan starej Mažňák. Duška bych nechal zahrát starou Jeremiášku, to je taky taková alternativní bytost.“

RN: „A komu chceš svěřit režii?“

AD: „To je taky problém, dobrejch režisérů je u nás poskrovnu, ale třeba teďka Zachariáš natočil slušně Pustinu, takže mu nabídneme takovej balík prachů, že se mu protočej panenky. Alice by taky mohla bejt k mání, možná Filip, toho má Miloš rád, rozhodně to ale nechci nechat točit Trošku. Jsme seriózní filmaři.“

RN: „Přesně tak. Jsme seriózní filmaři.“

AD: „No, takže to je celej můj plán. Jestli českou kinematografii nepozvedne tohle, tak už snad nic. Popřemýšlej, co by se k tomu dalo dodat, a dej mi pak vědět. Zítra mám schůzku s pár lidma od fondu, tak jim to nastíním, snad se chytěj, jsou to chytrý lidi.“

RN: „Jo, jsou to chytrý lidi.“

A jak se dohodli, tak i udělali.