Chvála konkurence

Obyčejně se konkurence nechválí a už vůbec ne veřejně a písemně, ale já jsem neobyčejná a konkurenci pochválím. Ráda a s klidným svědomím. Je totiž zač.

Alena Lasotová

Ráda pochválím majitelku chvatelské stanice psů „Z Laderova“, paní Vendlerovou-Jiroutovou a věřte, že je to chvála zasloužená a právě z mé strany naprosto nečekaná, ale nemohu jinak.

Je-li něco vysloveně skvělé, pak si to chválu právem zaslouží.

Vysloveně skvělý je první vrh landseerů – vrh „A“ „Z Laderova“.

Paní Vendlerové-Jiroutové se podařil mistrovský kousek, když prostřednictvím chovného páru spojila geny své feny Ciggy z Letohradského ranče a geny psa litevsko-estonského původu Nemunase Grafiky.

Z tohoto spojení se narodilo šest krásných psů, kteří šíří dobré jméno českého chovu landseerů po celé Evropě.

Psi mají krásnou stavbu těla, správný nůžkový skus a především výbornou povahu. Jsou naprosto nekonfliktní. Jedinkou chybičku bych jim vytkla a tou je příliš jemná hlava na psa, jinak jsou perfektní.

Že jsou skutečně krásní, není jen můj názor, stejný mají i jiní. Svědčí o tom ocenění z výstav psí krásy a posudky rozhodčích. A nejsou to jen nějaké Kotěhůlky u nás na úrovni maximálně krajských výstav nebo dokonce Voříškiády, kde psi s PP nemají absolutně co pohledávat, ale jsou to i výstavy mezinárodní, konané v ČR, SR, Německu, Maďarsku a Polsku.

Psi „A - Z Laderova“ zde získali ocenění nejvyšší od rozhodčích z různých zemí – ČR, CH, PL, N, SR, CRO, HU a dalších.

Např. Abar z Laderova je vítězem Německa a Lipska a na světové výstavě konané v Maďarsku získal Výborný1, CAC (nominace na šampiona) ve světové konkurenci! Je i majitelem několika šampionátů a to zcela zaslouženě, je nádherným představitelem svého plemene.

Stejně tak i jeho bratr Arun z Laderova, který zůstal v majetku chovatelky. Arun si ke svým šampionátům připojil i prestižní vítězství na výstavě DUO CACIB Brno, kde v něděli vyhrál celou výstavu a skončil s oceněním BIS – což je nejkrásnější pes výstavy. Toto ocenění získal v konkurenci bezmála pěti tisíc psů!

Ne vždy se však krása pojí se zdravím, ale tady se to povedlo - Arun i Abar mají klouby prosté dysplazie a Arun si přidal ještě vyšetření požadované třeba v Německu nebo Rakousku – Cystinurie: 0, CTP: 0.

A aby těchto superlativů nebylo málo, je ještě ochotným a plodným plemeníkem.

Fortuna paní Vendlerovou při jejím „A“ vrhu landseera zahrnula svou přízní měrou vrchovatou.

A já si myslím, že právem, protože si to zaslouží.

Když kryje svou fenu, tak ne co nejblíže, nejlépe u sousedů, aby nemusela platit mnohatisícové částky za cestu a ubytování, ale naopak vyjíždí do zahraničí pokaždé.

Při A vrhu si zajela do Polska k importovanému psovi, který byl na naše feny landseerů naprosto nepříbuzný, pak jela za dalšími plemeníky do Německa ještě třikrát. Z toho jednou fena nezabřezla, což byla určitě citelná finanční ztráta, kterou ji nikdo neuhradí, přesto jela do Německa za vhodným plemeníkem znovu.

To je naprosto úžasný a zodpovědný přístup ke správnému chovu landseera, kterých je u nás v Česku jako šafránu a kteří jsou na sebe v drtivé většině příbuzní.

Paní Vendlerová tím dává nejen skvělý příklad, ale také nedocenitelnou službu všem těm chovatelům, kteří kryjí jen domácími plemeníky, ať už z pohodlnosti nebo proto, aby ušetřili nebo z jakéhokoli jiného důvodu – o tom psát nebudu a nechci, ale správným způsob vyzdvihnout musím.

Pro každý vrh si také vybrala jiného otce. A já volám: „Sláva!!! Takhle má vypadat správný chov!“

Nikdy nepochválím množení, za které považuji stále se opakující stejná spojení představitelů plemene s PP. To s chovem nemá absolutně nic společného! Takoví chovatelé snižují svým „chovem“ úsilí chovatelů, kteří se o správný chov snaží.

Bláboly typu: „...nám se to spojení líbilo...“, jsou jen bláboly a zastírají pravé důvody – lenost, pohodlnost, šetření na nesprávném místě a naprostou lhostejnost k tomu, co bude potom.

Mnohdy takoví „chovatelé“ odmítají vidět i vady, které jejich štěňata mají, vady vylučující z dalšího chovu a vesele opakují stejná spojení dál. Těží z nevědomosti kupců.

A co je na tom nejvíc k odsouzení je fakt, že se na tom podílí i samotná poradkyně pro chov landseera. Její pes, který vznikl spojením otce a dcery, spojením, které je vylučujícím z chovu pro všechna psí plemena (nejbližšší možná přízeň ještě povolovaná, je bratranec a sestřenice a já nepochopím, jak ho vůbec mohla uchovnit!), dal v chovu velké množství potomků s předkusem (vada z chovu vylučující), přesto ho nabízela jako krycího psa dál.

Když to však převedu na stránku financí - majitel krycího psa nemá s odchovem žádnou práci a žádné finanční náklady. Je to čistý a bezpracný zisk pro majitele a pro jeho psa potěšení. Navíc se nikdo nikdy nezeptá, který poradce takové spojení doporučil, ale každý se zeptá z které chovatelské stanice pochází. A když se staví dům, tak sežere spoustu peněz ( při platbě 1500,-Kč zaplacené chovatelem za odchované štěně majiteli psa a při produkci cirka 66 štěňat =99 000,-Kč, to už není zanedbatelná částka), tak proč se o ty peníze nějakým správným způsobem chovu připravit?

Právě proto musím vyzdvihnout správnou snahu paní Vendlerové-Jiroutové. Chválím ji i za novou dovezenou krev prostřednictvím její feny Csilla vom Libris Hort. I zde prokázala své chovatelské kvality. Nepřivezla do Česka krev, která už koluje v žilách našich landseerů, jako to uděla již zmiňovaná poradkyně chovu, ale krev zcela novou a nepříbuznou a já paní Vendlerové tleskám.

Přeji paní CHOVATELCE Vendlerové-Jiroutové za její snahu hodně zasloužených úspěchů nejen v jejím chovu, ale i v osobním životě. JEN TAK DÁL!!

P.S. Tuhle chválu píšu strašně ráda, i když nejsem přítelkyní paní Vendlerové, spíš naopak, jsem totiž konkurence.

Je to moje uznání za příkladný chov.