Reforma posílí rodinné vazby

Návrh důchodové reformy vyvolal velkou veřejnou diskusi a spoustu kritických ohlasů. Není divu, neexistuje totiž jednoznačný recept na vyřešení problému stárnoucí populace.

Ať už si ale o reformě myslíme cokoli, za pozitivní považuji posílení vztahů mezi generacemi uvnitř rodiny. Rozpad tradiční rodiny Dosud fungující systémy sociálního zabezpečení, i když jim lze připsat řadu pozitivních vlastností, přispěly k rozpadu modelu tradiční rodiny a rodinné soudržnosti. Dříve bylo obvyklé postarat se o své stárnoucí rodiče, když nemohli pracovat a zajistit si svůj vlastní příjem. Jednalo se o zcela přirozenou věc po celé generace, děti svým rodičům splácely péči a hmotné zabezpečení, které od nich dříve obdržely. Z tohoto pohledu děti představovaly „investici“ svých rodičů za účelem starobního zajištění.

 Přelom 20. a 21.století a především doba po 2. světové válce přinesla změnu náhledu na sociální politiku. Výše uvedený systém rodinné solidarity samozřejmě nefungoval stoprocentně. Někteří nemohli mít potomky nebo se děti z nejrůznějších důvodů nedožily stáří svých rodičů. Na to vlády reagovaly zaváděním průběžných sociálních systémů - příjmy pracujících byly zdaněny a státem přerozděleny všem. Podařilo se sice zlepšit situaci důchodců bez zajištěné péče od potomků, negativní důsledky se však začaly projevovat velmi brzy.

 Nové zdanění, resp. odvody na důchodové pojištění, snížilo čistý příjem pracujících obyvatel, u nás se nyní jedná o 28 procent hrubé mzdy. Nemluvě o administrativních nákladech na přerozdělování, mimo jiné na platy tisíců úředníků. Tak se pochopitelně snížil objem prostředků, které bylo možno přímo vynaložit na péči o své rodiče. Kromě toho působil psychologický efekt - „když se o mé rodiče postará stát, proč bych to měl dělat já“. Rostl tak počet osamělých a nešťastných starých lidí, často „odložených“ do domova důchodců.

 Tradiční rodinné vztahy se rozpadaly. Proto vítám, že návrh důchodové reformy přináší obnovení přímé vazby mezi pracovní aktivitou dětí a příjmem rodičů v důchodu. Bude možno se rozhodnout, že jeden procentní bod příjmu půjde přímo na důchod rodičů, nikoli na anonymní přerozdělování. Znamená to, že čím více ekonomicky aktivních dětí a čím vyšší bude jejich příjem, tím lepší zabezpečení rodičů v důchodu. Kromě toho, prostředky naspořené na vlastní účet budou předmětem dědictví, tj. posílí se finanční vazby v rodině i v opačném směru.

 Procento na důchod rodičů Přála bych si, aby jakákoli reforma důchodového systému obsahovala tyto prvky, vyslovuji se pro jejich další prohlubování. Jeden procentní bod přímo na důchod rodičů je krok dobrým směrem, ale procento by se mohlo dále zvyšovat. Za vysloveně protirodinný krok považuji vyhrožování znárodněním úspor, tedy prostředků, které zůstávají v rodině.

 HELENA LANGŠÁDLOVÁ, předsedkyně sněmovní Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti

Lidové noviny,rubrika: Diskuse