Pokud někdo za pár desítek let otevře výkladový slovník, tak pod heslem „nenaplněné sliby“ nejspíš najde Jihočeský kraj a dálnici D3. Sliby ohledně výstavby posloucháme už desítky let a neustále jsme odsunováni na vedlejší kolej. Dálnice se tak k největšímu městu jižních Čech blíží pomalým tempem a Budějovice zoufale potřebují vyřešit dopravní situaci.
Sliby ohledně dé trojky se tak staly i jihočeským volebním folklórem. Těžko bychom hledali politickou stranu či hnutí (snad s výjimkou zelených), které jednoznačně nepodporuje výstavbu dálnice. Nikdo se nemůže divit voličům, že už jsou k těmto slibům neteční.
Když dojde k vytyčení trasy, tak už je třeba pouze jediné: peníze. Na výkupy pozemků, úpravy terénu i na samotnou stavbu. Právě tohle byla vždycky achillova pata dopravy v jižních Čechách – různé vlády razily zásadu „pomozte si sami“ a peníze téměř vždy tekly jinam.
V minulosti už to párkrát vypadalo, že se to změní, ale jižní Čechy splakaly nad výdělkem. Jistotu velkých investic získal náš kraj až nyní. Ne, není to náhoda. Financování dopravních akcí v Jihočeském kraji narostlo po nástupu Martina Kuby do funkce ministra průmyslu a obchodu. Soustavná práce rodáka z Českých Budějovic se projevila tento týden, kdy se veřejnost dozvěděla, že ministerstvo dopravy vyčlenilo velké finanční prostředky na výkup pozemků pro obchvat Budějovic, který začne v příštím roce. Pokud se nestane nic významného, tak do konce roku 2016 budou mít České Budějovice konečně obchvat.
Vedle financí je ale důležitý názorový posun ministerstva, které konečně pochopilo, že obchvat Budějovic je pro dálnici D3 klíčový. Proto bude nyní preferovaný na úkor jiných úseků, které jsou méně ožehavé.
Tohle všechno zní krásně, že? Ale není to tak růžové, jak se zdá. Samotný obchvat totiž pro vyřešení dopravní situace Českých Budějovic nestačí ani zdaleka. Je proto třeba dostavět komunikace, které napojí stávající městské silnice na dálnici. Protože tyto komunikace nejsou stále dostavěné, tak by nezasvěcený možná očekával, že se na jejich dostavbu vedení radnice nyní soustředí. Ale to Juraje Thomu málo znáte. Místo důležitých silnic raději podporuje pofidérní kulturní akce, organizované kamarády z Baziliky a samozřejmě výstavbu nové sportovní haly. Když jsem si v sobotu v Deníku přečetl, jaký je Thoma lidumil, že chce dát městu novou halu, tak jsem musel setřít z oka slzu. Škoda jen, že se žurnalisté nezajímali, kde na to město hodlá vzít. Na část si radnice půjčí a zbytek se vykryje tím, že se skrouhnou výdaje na opravy ulic (např. Oskara Nedbala).
Stejně jako u domácnosti je zadlužování města rozumné pouze v případě, kdy se půjčkou financuje něco nezbytného, třeba silnice, která pomůže vyřešit dopravní potíže. Pokud si ale někdo půjčí např. na dovolenou nebo na sportovní halu, tak mám o jeho finanční gramotnosti vážně pochybnosti.
Poslední rozhodnutí českobudějovické radnice mě pouze utvrdila v tom, že hlavní koaliční zásadou je „po nás potopa“. Veřejné prostředky se jednoduše roztočí a v roce 2014 se to na někoho hodí. Pouze by mě zajímalo, zda Thoma s Popelovou vytáhnou osvědčenou pohádku o mafii nebo jestli na voliče vymyslí něco nového.
To, že se nakonec podařilo získat pro obchvat peníze, mě ale plní nadějí – stále ještě máme politiky, kteří jsou ochotní pro své město a svůj kraj něco udělat. A právě tihle lidé nejsou nadějí nejen mojí, ale nás všech.
