Jiří Šesták dovede o morálce pouze mluvit

Když byl Jiří Šesták v sobotu zvolen senátorem, tak jsem se bláhově domníval, že bude senátorem za Českobudějovicko a Třeboňsko. Kdo si však ve středu přečetl rozhovor v Českobudějovickém deníku, tak ten už pochopil, že pan Šesták byl zvolen senátorem za Jihočeské divadlo.

Jak jinak máme pochopit věty o tom, že pro divadlo je třeba získat finanční prostředky, kterých se mu nedostává? Já osobně bych spíš čekal, že konečně vysvětlí, jak bude z pozice senátora pomáhat občanům ze svého okrsku. Zatím jsme se dozvěděli, že pomoc a podanou ruku může očekávat hlavně jeho rodná instituce.

Titulek článku „Snížím si plat o 75 %“ zní tak libozvučně, že po jeho přečtení má občan dojem, že městský rozpočet byl právě zachráněn. Původní nadšení pro obětavost pana senátora ovšem trochu opadne, když čtenář zjistí, že oněch 75 % bude jako mzda vypláceno novému asistentovi, který přejme část ředitelovi agendy. Město a divadlo tedy neušetří ani korunu. Bombastický titulek proto trochu zavání populismem a možná by se uplatnil i na první stránce bulvárního deníku.

Vzletná slova o morálce znějí sice krásně, ale z úst tohoto člověka poněkud pokrytecky.

Netuším, jak dlouhou má Jiří Šesták paměť. Je tedy sporné, zda si ještě pamatuje na ustanovující zastupitelstvo v listopadu 2010, kde museli členové Hnutí občané pro Budějovice prokázat loajalitu Thomovi tím, že fotili hlasovací lístky se svými občanskými průkazy. Pokud k těmto odporným praktikám připočteme ještě velmi zvláštní výběrová řízení, která nyní město pořádá, tak musím plně souhlasit s jednou větou z rozhovoru. „Ti lidé pak musí jít pořád dál, aby nepravosti zakryli“. Je mi trochu smutno a hořko, ale tahle věta skutečně sedí. Thoma a jeho skvadra nyní mohou pouze doufat, že policejní vyšetřování vyšumí do ztracena a oni si udrží svá teplá místečka.

Já bych na to ovšem moc nesázel.