Dočkáme se emirátu Al-Čechíja?

Pokud ve sdělovacích prostředcích narazím na zprávu z ortodoxně muslimské země, tak velmi často získám dojem, že jde o historické zpravodajství z 13. století – upalování domnělých čarodějnic, sektářské násilí, agresivní potírání jiné víry, brutální případy domácího násilí....

V případě, že by skutečně šlo o zprávy, staré několik staletí, tak bychom si mohli říct: Zaplať Pánbůh, že je to za námi. Ona je to ale žhavá současnost. Můžeme si zkusit představit, že by nás najednou navštívil předek ze středověku. Poctil by nás nejen svou přítomností, ale ještě by nás začal nutit, abychom žili podle jeho pravidel – třeba, aby ženy chodily po ulici zahalené. Pokud bychom na to náhodou nepřistoupili, tak by se vytasil s kouzelným slovíčkem „diskriminace“ a obklopen houfem bojovníků za lidská práva by ho vykřičel do světa. Před časem byl v Londýně dopaden muslim, který se dopustil několika surových znásilnění. A víte, čím se hájil? Že byl k takovému jednání vychován v rámci své víry.

Zdá se Vám to přitažené  za vlasy? Bohužel není. Toto je realita ze západoevropských zemí. Někde je situace lepší, jinde už je přímo výbušná. Spojujícím faktem ovšem je, že radikální formy islámu mají v evropských zemích stále silnější podhoubí. Pokud by mi před 10 lety někdo řekl, že USA vyzbrojují Al-Káidu, tak bych ho měl za blázna. Realita syrského bojiště, které je ohromným výcvikovým táborem pro evropské islamisty nám ovšem ukazuje, že v současné geopolitice je možné skutečně všechno.

Česká republika zatím pro imigranty z těchto zemí nebyla příliš atraktivní – přeci jen jiné evropské státy jsou pro ně blíž a hlavně je tam štědřejší sociální systém. To ovšem neznamená, že budeme chráněni donekonečna. I v naší zemi už probíhá plíživá výstavba mešit, maskovaných jako kulturní centra etnických menšin.

Když chce někdo vytvořit z Evropské unie jednolitý celek v oblasti hospodářství (hodit tím do jednoho pytle třeba Německo s Řeckem), tak to zákonitě nemůže fungovat. EU by spíš měla plnit cíle v oblasti společné obrany hranic. Mnohé evropské země jsou atakovány nelegálními imigranty, kteří pouze využívají evropský sociální systém a bohužel se velmi často dopouštějí kriminálních deliktů. Řešení je jednoduché: zadržení imigranti musejí být vraceni do původních zemí. Nehumánní? Možná, ale naprosto nutné.

Může si snad stát Izrael dovolit být slabý a bezbranný? Já vím, můžete namítnout, že je obklopen pro něho nepřátelskými státy. Pokud však nezměníme demografickou křivku, tak je dnešní Izrael pouze obrazem Evropy za sto let, ostrovem civilizace v rozbouřeném moři.

Před několika týdny proběhlo důležité výročí naší i evropské historie, které však nevzbudilo zájem médií. Bylo to 330. výročí bitvy u Vídně, kdy spojenecká evropská armáda, složená z Čechů, Rakušanů, Poláků, Němců, Maďarů a mnoha dalších národností rozdrtila osmanskou armádu a tím na staletí zachránila evropskou civilizaci před nájezdníky z východu. Ochránili i naši zem před tím, aby se stala muslimským pašalíkem. Dnes by patrně byli prohlášeni za šovinisty a xenofoby, Turci by byli vítáni se slavobránou, protože nás přicházeli multikulturně obohatit. Ale taková už je dnes doba....

www.petrlamac.cz