Pokud v našich (a všeobecně západních) médiích narazím na zprávu z Blízkého východu, tak mě to vždycky donutí přemýšlet, odkud pocházejí zdroje oné zprávy.
Když totiž vyjde najevo zločin syrského režimu či jeho spojenců (např. popravy vězňů či bombardování nemocnic, které byly v obleženém Aleppu prakticky v každém druhém domě), tak to média s gustem a pocitem morální nadřazenosti rozmáznou do detailů. Zločiny radikálních islamistů (samozřejmě s výjimkou Islámského státu) nikoho příliš nezajímají, a pokud se v našich médiích objeví, tak se cudně „opomene“ uvést, kdo má zločiny proti lidskosti na svědomí (pamatuji např. článek o lidových odstraňovačích nášlapných min – autor článku zapomněl uvést, že ty miny tam rozmístili sluníčkoví bojovníci proti zlému diktátorovi). Dalším specifikem těchto zpráv je, chybí i místní zdroj – musí se totiž skrývat v anonymitě (takže je neověřitelný), aby se nevystavil pomstě místních orgánů. Zvláštní. Z území, ovládaného Islámským státem, chodily denně investigativní zprávy o zvěrstvech islamistů. Na územích, ovládaných syrskou vládou, není možné ani toto…
Musíme se tedy smířit s tím, že kvalita zdroje informací se neodvíjí od toho, jestli se novinář či informátor nachází na místě či má přístup do nejvyšších (např. vládních) kruhů. Kritériem přístupu do mainstreamových médií jsou totiž kontakty na radikální islamisty, kteří tyto „novináře“ používají jako nástroj propagandy a PR agenturu.
Trochu extrémní příklad uveřejnil idnes.cz včera: http://zpravy.idnes.cz/dugma-spoust-pal-refsdal-rozhovor-syrie-an-nusra-fbt-/zahranicni.aspx?c=A170313_190415_zahranicni_aha. Regulérní prostor v médiích tady dostává člověk, který se na místě přesvědčil o zrůdnosti tamního náboženství a jím okouzlen k němu přestoupil. Byl by novinář-nacista brán jako regulérní zdroj? Kdyby v rozhovoru prohlásil, že se dlouhodobě pohyboval v koncentračních táborech a tamní dozorci jsou stejní lidé jako my? Asi těžko. Názory onoho pána ovšem dokonale zapadají do úrovně a směru našeho zpravodajství, tak proč by nemohl vyprávět, že zlý je jenom Islámský stát, všemožné odnože Al-Káidy jsou fajn kluci, kteří jenom brání svoji víru a jsou v podstatě umírnění, protože existují i horší šílenci? Hru s čísly obětí snad ani nebudu komentovat – teroristé z Al-Káidy za šest let zabili pár set lidí (jenom pro pořádek – za posledních pár dní spáchali ti hodní chlapci dva teroristické útoky v Damašku a v Homsu – v obou cílili na civilisty, kteří měli tu drzost, že vzývali Boha trochu jiným způsobem). Režim naproti tomu pobil statisíce civilistů. V příštím rozhovoru už to patrně budou miliony. Co mi však vyrazilo dech, je hlavní důvod, proč jsou tyhle teroristické skupiny tak dobrosrdečné: ony TVRDÍ, že nebudou páchat teroristické útoky v Evropě a v USA. Zabíjet civilisty za pomoci trhavin a sebevražedných atentátníků hodlají pouze v Sýrii a v Iráku. 11. září nic? Madrid? Londýnské metro? Tady má někdo sakra, ale opravdu sakra krátkou paměť.
Do mozaiky ještě zapadají věčné nářky na prolhané, proruské a konspirační weby typu sputniknews. Jistě, tyhle zdroje nejsou spolehlivé, mísí se na nich pravda se lží a zprávy jsou správně „filtrované“. Četli by ale lidé tyhle weby, kdyby naše média nepředkládala „alternativní pravdy“ a správné pohledy na věc? Asi těžko. Pokud se někdo zajímá o zahraniční události a na „mainstreamových“ médiích si přečte maximálně články o hodných uprchlících, kteří se vzorně integrují do společnosti a na každém kroku čelí diskriminaci, případně, že „Bílý muž“ (zdravím mladého pana Stropnického) může za všechno zlé na světě, a proto jsme povinni nechat si kálet na hlavu, tak holt půjde jinam…
