Každý, kdo si umí sečíst jedna a jedna, musí vědět, že protiromské bouře se náramně hodí do krámu pravicovým radikálům, kteří se na nich snaží zviditelnit. Jedna věc se ovšem musí uznat: dokud nezačaly pochody, tak problémy občanů sídliště Máj naprosto nikoho nezajímaly.
Teď tam každou sobotu létají nadávky i kamení a vedení města se najednou může přetrhnout, aby jejich problémy řešilo. Když jsem ovšem vyslechl některá prohlášení primátora Thomy, tak jsem se sám sebe ptal, jestli pan Thoma sídliště vůbec někdy navštívil. Jak by jinak mohl do médií tvrdit, že na sídlišti Máj žije 400 Romů, když jich tam bydlí nejméně pětkrát tolik. Ani jeho slova o tom, že se radnice vždycky snažila problémy Máje řešit, nemůžeme brát příliš vážně. Kde bylo víc městských policistů? V problémových lokalitách na Máji nebo u nasazování botiček? No, to víte, že u botiček, pokuty totiž slušně nesou. Nebo snad dokázalo město zabránit ničení veřejného majetku, jako jsou dětská hřiště? A dokázala Městská policie ochránit bezúhonné občany před verbálními i fyzickými útoky těch nepřizpůsobivých? Ne? Tak ať nám pan Thoma netvrdí, že situaci zvládá.
Já v žádném případě netvrdím, že tuhle problematiku mají řešit města a obce. Tohle je spíš obrovský dluh všech polistopadových vlád, že nedokázaly situaci jakýmkoliv způsobem zlepšit. Jak k tomu tedy přijdou občané, kteří chodí každý den do práce a je úplně jedno, jestli jsou černí, bílí, žlutí nebo světle zelení, když vidí, že rodina, v níž nikdo nepracuje, bere 60 000 Kč měsíčně na sociálních dávkách. A protože mají dostatek volného času, tak můžou vesele slavit až do rána a pak celé dopoledne spát. A věřte mi, že takovýhle rodin je v republice docela dost. Jistě, můžete namítnout, že podle našeho sociálním systému mají tihle lidé na dávky nárok. Berou je ale skutečně ti potřební?
Že v naší zemi dochází k masivnímu zneužívání sociálních dávek, to je veřejné tajemství. Stačí si jenom uvědomit, kolik máme invalidních důchodců. Pokud by zasedly komise, které by jejich stav přísně a nestranně posoudily, tak by desetitisíce z nich okamžitě důchod přestali pobírat a zbylo by víc peněz na ty skutečně nemocné. Pokud zvítězí ve volbách levice, bude mít k tomu vůli, když tihle „pracanti“ tvoří její skalní voličstvo? Asi těžko.
Stejný problém je i v tom, že nepřizpůsobiví velmi často neposílají děti do školy. Ty potom nezískají základní sociální návyky a hodlají dále pokračovat v parazitickém způsobu života svých rodičů. Tady by měla být jednoduchá matematika: Posíláš děti do školy? Ne? No tak dávky prostě nedostaneš.... A ne na životní minimum, ale pěkně na existenční. Troufne si na to příští vláda?
Tím by se město ovšem nemělo zříkat zodpovědnosti. Stále ještě má celou řadu nástrojů, jak slušné občany na sídlišti Máj ochránit. Co třeba přijmout vyhlášku, která z města vypoví osoby, které tu páchají přestupky, a které tu nemají trvalý pobyt? Rozhodně není tajemství, že mnozí výtržníci jsou příbuzní místních Romů ze Slovenské republiky. Já osobně ovšem žádnou velkou činnost ze strany vedení radnice neočekávám. Tam teď budou doufat, že celá záležitost zase vyšumí a bude klid. Pak ale ovšem může dojít ke skutečným násilnostem, kterým nezabrání ani policie. To už ale bude pozdě něco řešit.
Jedno řešení by tu možná bylo: ať jde pan primátor Thoma na měsíc bydlet do malého bytu na Máji, třeba v ulici V. Volfa nebo M. R. Chlajna. Pak možná pochopí, jaké problémy mají běžní občané sídliště a přijde s nějakými rozumnými návrhy. Z jeho vily nedaleko nemocnice se totiž jejich problémy nejspíš zdají malé a vzdálené...
