- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je to poněkud složitější. Spousta matek skutečně nemá rozum na to, odpovědně se rozhodnout. Bude vám to připadat jako militantní postup, ale ve společnosti, kde nejsledovanějšími pořady jsou stupidní seriály a nejprodávanější noviny BLESK, lze stěží očekávat odpovědný přístup. Znám pár matek, co chtějí rodit doma. Sami věří argumentům předkládanými porodními asistentkami. Bez odkazu na jakýkoliv zdroj a z nemožností si tyto informace ověřit. Další věcí je přístup doktorů a zařízení, které není vždy úplně nejlepší. Pokud mi doktor skutečně něco doporučí, nemám argumenty ani možnost se s ním přít. Maximálně mu můžu říct, že z daného zákroku mám obavy.
Copak můžu jako nestudovaný v oboru se přít s chirurgem, který má 20 let praxe, publikuje, je uznávaný? Přít se můžu, ale nic to nepřinese mě ani jemu. Maximálně si ten doktor poklepe na čelo. A úplně stejně to vidím u porodu.
Laik nemá znalosti a dovednosti proto, aby se mohl odpovědně rozhodnout. Prostě nemá.
Na diskuzích (nejen této) o porodech vedených doma jsou diskutéři striktně rozděleni na zastánce a odpůrce. Já bych si ale položil otázku, co vede některé ženy k tomu že by raději chtěli rodit doma?
Jenže domácí porod je trošku jiný případ. Matka nerozhoduje pouze o svém zdravotním stavu. V případě, že se situace nebude vyvíjet, ideálně riskuje i život dítěte. V této rovině nedokážu přijmout Vaše stanovisko.
Dítě je součástí jejího těla. Rozhodně má více kompetencí rozhodnout to, než vy.
Jen s jednou výhradou. Paternalismus nepaternalismus, problém byl v jiné věci. Lékař sice ví více o nemoci, ale neví více o pacientovi. A dle mé bohaté zkušenosti to většinu lékařů ani příliš nezajímá. Říká se, že nejdůležitější je důvěra. Jak má ale pacient svému lékaři důvěřovat, když přístup je v podstatě anonymní, pro lékaře je ten člověk de-facto jen "kus" a tím to končí? Na zdi spousty nemocnic visí nějaký cár papíru, který pojednává o etice a přístupu k pacientovi, ale většina doktorů to používá leda tak na utření zadku.
To už přece platí dávno ,naopak to bylo zdůrazněno i státem zavedením regulačních poplatků.Když občan zjistí že má nějaké zdravotní nesnáze, má se napřed zamyslet zda by je mohl léčit sám (např. nákupem volně prodejných léků, alternativní medicínou, zdravým způsobem života), a teprve když ty to (jemu známé)prostředky vyčerpá, tak se smí odebrat k lékaři, za což musí zaplatit státem stanovenou pokutu ve formě regulačního poplatku. Nic nového pod sluncem...
To je pravda ale ke všemu se vydává množství protichůdných předpisů a pak jsou z toho stížnosti a maléry.