Sudety a Ukrajina - je tu podobnost?

Na jednu stranu se zdá, že ano. Jsou tu občané, kteří touží realizovat své občanství v jiném státě. Sudetští němci byli navíc motivováni příslibem zaměstnanosti. Agresivita Německa vyvolávala pocit bezpečí - máme mocné ochránce, Československo vzniklo protiprávně, na základě zrady. Na Ukrajině může zaznívat: Jsme tady doma, proč ne ve svém státě?

Ale je tu rozdíl - ve prospěch Ruska. Německo byl stát, kde fungovala administrativa, který byl řízen, kde platily zákony - pravda norimberské. Ukrajina je stát, který se rozpadá, kde zákony neplatí a jeho řízení je nepřehledné. Inklinování k EU není zcela jednoznačné, získání kulturních a politických výhod nemusí vyvážit ekenomický propad, který se dostaví, budou li  pravidla EU aplikována na rozvrácenou ukrajinskou ekonomiku. Obyvatelé přilehlých oblastí nemusí být fanatickými nacionalisty, jejich volba je ryze pragmatická. Nejde jen o ty západní svobody, jde také o to, jak přežít a tuto záruku rozvrácená Ukrajina nemusí umět poskytnout. Zde - a prosím abyste se nad tím zamysleli, by situace byla úplně jiná, kdyby již Ukrajina byla součástí EU. Západní i východní část by své pravomoci delegovala na orgány EU a neexistovalo by tedy pnutí mezi východem a západem v tom, kam přináležet. Vláda by byla decentralizována s respektem na regionální odlišnosti a ruština bez problémů druhým úředním jazykem. Promyšlený systém auditů by bránil vzniku místních oligarchů a v takovém státě by snad ani Rusové neinklinovali k Rusku. Jenže situace je právě opačná. Vláda je nestabilní, situace menšin nejasná, korupce, kam se podíváš, kontrolní mechanismy žádné. Je to kacířské, ale já bych situaci na dnešní Ukrajině nesrovnával ani s rokem 68, ani s rokem 38. Je to hlavně pro to, že Ukrajina není a zřejmě se nechystá být demokratickou zemí s respektem k právům menšin a rozsáhlé autonomii jednotlivých územních celků.