Sexuální výchova a práva rodičů

"Zájem dítěte na informace o sexu převažuje přání rodičů, aby jejich dětï nebyly na toto téma informovány" - to je jeden z nejdůležitěších argumentů zastánců výuky sexuální výchovaÿ. Formálně by se dalo souhlasit s tím, že některá práva dítě převyšují práva rodičů. Příkladem je například transfuze krve u Svědků Jehovových. Tam je zájem na ochranu života dítěte důležitější, než právo rodiče za dítě rozhodovat.

Pokud se ale vychází z toho, že informace o sexu budou podávány i přes protesty rodičů, musí každý uznat, že předchozí diskuse o tom, jaké to budou informace, kdo je bude podávat a jaká forma podání se bude uplatňovat nutně zahrnuje širší společenskou diskusi. Stanovisko odborníků má svou váhu, ale v tomto případě jde také o věc, která se leckoho osobně týká a nikde není psáno, že hlasy odborníků mají stoprocentní přednost před hlasy "nepoučené" veřejnosti. To máte třeba jako s kojením, nebo s máslem. Nejprve, že ano, pak že ne, pak zase ano. A nikdy nechyběl ten celkový kontext povýšenosti nad laiky, kteří byli spjati s myšlenkovými streotypy a dávno překonanými předsudky.

Osobně si myslím, že sexuální výchova do curicula  vzdělávání patří. Myslím, že je zcela evidentní, že rodiny v této otázce selhávají a nejsou to jenom rodiny církevně puritánské, ale  i běžné rodiny, které k sexu mají vztah celkem liberální, ale jak jde o děti, moc si rady nevědí. Logicky je místem této výuky škola. Paralelní poučování probíhá mezi vrstevníky a probíhat i nadále bude. A je samozřejmě úkolem školy, aby toto poučování kultivovala a vedla žádoucím směrem. Toto od školy rodiče čekají.

Osobně jsem velmi alergický, když mi někdo řekne, že tak to bude a odmítne se o tom se mnou bavit. Uznávám, že jsou situace, kdy mi nezbývá, než to spolknout a že to tak musí být, aby se věci nekompolikovaly mým komplikovaným názorem. Ale příručka sexuální výchovy, která se týká všech vzdělávaných dětí patří do prostoru široké společenské diskuse. Nechci, aby o tom, jak bude vypadat výuka rozhodovali odborníci. Nevěřím "odborníkům" zvláště tehdy, když se jejich "odborné závěry" mají vztahovat na celou společnost.

Příručka velmi podrobně popisuje různé formy výuky, ale já bych rád viděl také podrobné informace o tom, co se během výuky nesmí. Není nijak vysvětleno, jakým způsobem by mohlo dojít k dehonestaci dítěte a jak se tomu může vyučující vyhnout. V tomto smyslu si myslím, že by hra kompot měla patřit spíš mezi zakázané prostředky, než mezi ty povolené.

Proto vítám aktivitu vedoucích představitelů vlády a věřím, že jejich zájem o tuto problematiku je pro dobro věci samotné.