Zasedal jsem v 70.letech v interrupční komisi .....

.........a řadu žádostí jsme tenkrát zamítli.Většinou u žen,které měly jen jedno dítě a žily s manželem v solidních pomínkách.Po letech jsem se s někteými setkal a byly vděčné,že tenkrát jim byla interrupce zamítnutá.Z dětí mají dodnes radost.

Pointa se dá vytušit...

...tohle je těžké téma...minimálně na ještě...jeden díl?

Ešte k tým nechceným deťom

Na rozdiel od autora uvadzam iné údaje

http://nataliablahova.blog.sme.sk/c/111186/Zivot-pred-zivotom.html

Jen v jedné věci nemáte pravdu.

Členem interrupční komise nebyla domovní důvěrnice. Interrupční komise byl správní orgán ONV a KNV a její složení bylo dáno zákonem: lékař gynekolog, zástupkyně ČSŽ, poslanec ONV nebo KNV. Členy komise volilo plenární zasedání ONV nebo KNV na pět let.

Praxe těchto komisí mimo jiné ukázala zajímavý jev, že komise složené výhradně z žen byly přísnější - častěji žádost o interrupci zamítly než komise, v nichž byl členem i muž (to byl obvykle ten lékař).

Přestože komise zamítaly žádosti jen výjimečně (a odvolací krajská téměř nikdy), po jejich  zrušení stoupl počet interrupcí exponenciálně.

Dokud komise existovaly, byl zde někdo, kdo těhotnou ženu od zabití jejího dítěte odrazoval. Po jejich zrušení už nikdo takový nezbyl a zdravotnický personál k interrupci ženy přímo vybízí, až donucuje všelikým hanebným nátlakem.