Vědí imigranti o existenci Sibiře?

Do Evropy se valí hordy nelegálních narušitelů – příživníků a většina zdejších lidí s určitou civilizovanou morálkou v genech větří pořádný průser. Ne-li začátek definitivního konce křesťanských hodnot i starého kontinentu.

Nezvaní narušitelé se zmateně hrnou zejména do Německa, které je svým způsobem velice nudnou zemí. Vědí vůbec o existenci Sibiře? Tam by měli teprve zábavu a jistotu, že je nikdo ohrožovat nebude. Maximálně zvědavý medvěd. Podnebí je tam zdravé, kontakt s přírodou zaručen a já jim mohu bezplatně předat užitečné rady a zkušenosti, které jsem načerpal od partyzánů.

Abych to vysvětlil: do hodiny občanské výchovy na základní škole (samozřejmě ještě v pradávném minulém století) k nám docházel na besedy partyzán Miroslav Pich – Tůma. A líčil tak neuvěřitelné zážitky, že jsme na něho jako desetiletí kluci zírali s otevřenou hubou. Například když jdete večer spát a mrzne, až praští, že si ani nemůžete vykopat zemljanku, stačí drobný fígl. Vlezete i v oblečení do potoka (samozřejmě si nejprve v ledu vykopete díru) a pořádně se namočíte. Pak vylezete a oblečení na vás okamžitě zmrzne. Jenže pod ledovou vrstvou je teplíčko jako ve vytopeném pokojíčku.

Když nad tím teď dodatečně přemýšlím, nevím, zda nám nevtloukal do hlavy naprosté kraviny. Jenže se ho už nezeptám; po sametovém převratu se oběsil. Každopádně Sibiř je hezká a rozlehlá. V Německu jezdí „přepálené motory“ značky Volkswagen, německý humor je na mrtvici a štědré sociální dávky také jednou vyschnou. Tak proč váhat?

Jinak se nabízí ještě jedna varianta: co poslat všechny nelegální muslimské cizopasníky – narušitele před jejich „začleněním“ nejprve povinně na pouť do Mekky?