Láska je láska

Videoklip k písničce Láska je láska je skvělý. Písnička též. Z filmu Láska je láska jsem ale lehce rozpačitý.

Aneta Krejčíková (vlevo) je skvělá herečka. Zde na Noci filmových nadějí. To blonďaté napravo patří ke mně (také je občas skvělá hérečka).

Dal by se shrnout do jednoho slůvka: pumprdentlich. Tento výraz používal strýc Oty Pavla. Přeloženo to znamená: je to výborný, ale přitom to stojí za hov…
Nejsem filmový kritik, ale moc dobře vím, kolik práce za jedním hraným celovečerákem stojí. Skvělá kamera Marka Jíchy vizuálně promýšlí každý záběr. Na plátně září Simona Stašová, Eliška Balzerová, Petr Nárožný, Ondřej Vetchý... Ovšem super hvězdou je představitelka osmnáctileté slepé Marušky – Aneta Krejčíková.
Všichni zamilovaní bez rozdílu věku i pohlaví mají s láskou nějaký problém a řeší ho. Jenže nějak vše až moc připomíná sladkobolnou selanku do vítězného konce, kdy se mladý otec (údajně cikán) pokorně vrací z Anglie ke své lásce, se kterou má dítě, ale která se mezitím vdala za souseda gaye, který tím pádem „zabil dvě mouchy jednou ranou“ – bez trapného sexu se ženou přišel k dítěti a navíc posvětil, že vlastně není teplej, aby dál mohl chodit za svými chlapci. Brrr, to je děj jak noha!
Kupodivu kinosál byl dost plný (to se tak často nestává) a diváci by byli vděční za jen trochu povedenou komedii s báječnými českými herci. Jen se to poslední dobou nějak zoufale nedaří.
P. S. : Dnes ráno před šestou už v naší ulici zpíval na větvi jeden ptačí zoufalec. To zas bude hormonů a mízy a oplodňování. Nepíšu to však ve zlém. Jakákoliv praxe je mnohem lepší než nový český film, který měl nepochybně mnoho ambicí, ale vše se nějak minulo účinkem. Škoda!