Ivanka Gottová dnes slaví 40 aneb Pocta zlatokopkám

Dnes je velice slavný den. Paní Gottová slaví kulaté výročí. Tolik zpráva na internetu,kde je mnoho podobných velice důležitých informací. Poté, co neuspěla u amerického herce Michaela Douglase, skončila v posteli Mistra.

Opačně to provedla další krasavice; když neuspěla u Mistra, dala za vděk Milošem Formanem. Samozřejmě je to jejich strategie. Byly „zamilované“ a nedokázaly si pomoci. A udělaly dobře!

Proč sedět třeba za kasou v supermarketu za sedm hrubého, když život nabízí zejména pro ty chytřejší mnohem lákavější životní volby. Dobré vdavky se zajištěným a úspěšným chlapem se vždy cenily. Mrkněte na staré české filmy. Pan továrník byl pokaždé mnohem větší terno než nějaký moula od Nemanic. Byť životně zaláskovaný.

Paní Gottovou, ani paní Formanovou neodsuzuji. Navíc se postupem času ukázaly jako dobré matky, pečovatelky i ženy v domácnosti. A sem tam nějaká vydaná knížka či mediální prezentace je pouze k dobru. Děvčata jsou zkrátka šikovná. Protože světem vládnou peníze, o tom nepochybujte. Minimálně si koupíte svobodu a nemusíte v zaměstnání poslouchat nějakou nadřízenou blbku či upoceného vedoucího – vola.

Naopak to jde taky, že chlap si najde starou vyžilou bábu kvůli majetku a penězům. Ale jde to mnohem hůř než se lehce a nenápadně vloudit do nějaké známé „nedobytné postele“ a zaujmout tak, aby majitel ztratil hlavu a na stará kolena se nechal oženit.

Já celý život také hledám bohatou a zajištěnou. Zatím jsem ale jen platil a financoval. Oškubán a chud už to nedoženu. A mladá a bohatá si starého chudého dědka nevezme, to by musela být praštěná. Jenže  co pak s penězma, když máte doma bláznivou potřeštěnou hysterku. Život nerozdává všem stejně. Ale když je zlatokopka chytrá (možná je vhodnější slovo vyčůraná) a umí to, ani nemusí být moc hezká. Takže chválím všechny chytré a prozíravé holky, kterým se povedlo najít tu správnou „zlatou žílu“ k vykutání.

P. S. Mimochodem já měl nedávno šedesát a na internetu ani zmínka. Přesto přeji Ivance dalších krásných čtyřicet, i když si Mistra už příliš neužije. Ale může na něho aspoň po celý další život vzpomínat – pochopitelně jen v dobrém…