Zánik velké evropské civilizace, č. 2

Duchovní poznání, které ztratil národ Izraele po zničení Chrámu, poskytlo k vývoji evropské civilizace zvláštní impuls. Dodalo Evropanům zvláštní sílu ducha, touhu dobývat a rozvíjet nové země, vyvíjet se.

Poutníci putovali po cestách a všude šířili křesťanské náboženství, učili lidi se modlit. Obyvatelům Evropy, kteří byli v té době naprostými barbary, to přineslo vědu, poznání, víru. Toto náboženství pomáhá člověku až do současnosti.

Starověcí Řekové obdrželi veškerou svou moudrost od Židů. Zpočátku se ve starověkém Řecku vyskytovaly zcela primitivní víry, mnohobožství. Starověké řecké legendy a mýty jsou natolik naivní, že mohou přilákat jen malé děti. Tak primitivní byla věda a představy o lidské duši, které se jakoby vyvíjely z hlubokého dýchání.

Starověké Řecko se pozvedlo zásluhou přejatých idejí z vědy kabaly, která žila mezi lidmi Izraele. A třebaže z ní Řekové načerpali ve zkreslené podobě jen vnější ideje, přesto to bylo právě to, co mohlo rozvinout evropskou civilizaci a učinit z Evropy to, co je dnes. Malé drobky, které zbyly z velké židovské vědy, rozvíjeli Evropu až do současnosti.

Díky tomuto vlivu získala Evropa zvláštního ducha, kterého se snažila předat celému světu. Z toho důvodu se Evropané vydali objevovat nové země a kontinenty, ale jejich hlavní motiv byl náboženský, misionářský.

Pak se z náboženství vyvíjela věda: alchymie a geografie byly nezbytné kvůli tomu, aby všem dokázaly, že je křesťanské náboženství nejpravdivější a dobývá svět. Pro Evropany to bylo velmi důležité. Koloniální války a dobyvatelství si původně kladly výlučně náboženské cíle. Teprve později si dobyvatelé uvědomili, že z toho mohou získat ekonomický prospěch.

Již blíže k naší době začaly koráby přivážet zboží z Číny a Indie do Anglie, vznikla potřeba Suezského průplavu.

Došlo k přechodu z křesťanského náboženství na vědu – Evropa přenáší důraz od Boha na člověka, lidského ducha, lidské hodnoty. Lze říci, že tato změna začala Velkou francouzskou revolucí, po které následovaly revoluce v dalších zemích. Začala se bouřlivě rozvíjet věda jako doplněk k náboženství.

Neexistoval žádný jiný kontinent, na němž by v bezprostřední blízkosti žilo tolik různých národů, které by měly společné náboženství a filozofii, jež pocházely z Říma a Řecka. A kromě toho se uvnitř evropských národů nacházel národ Izraele, který odešel do vyhnanství. Přemisťoval se ze země do země, kontaktoval se s jinými národy a předal jim svého ducha, který žil uvnitř něho. Díky tomu se Evropa rozvíjela jako žádná jiná oblast na zemi.

Je možné říci, že místo, kam přišel národ Izraele, začalo vzkvétat. A jakmile byl odtud vyhoštěn, tyto země okamžitě padly. To znamená, že můžete vysledovat dvě cesty rozvoje v Evropě. První je vývoj křesťanského náboženství a druhá je vývoj židovského ducha. Tyto dva směry se navzájem ovlivňovaly a vybudovaly evropskou civilizaci.

Pokračování následuje…

Předchozí první díl článku najdete v souvisejícím článku.