Vede minimalizmus ke šťastnému životu?

Trend minimalizmu globálně transformuje společnost. Čím dál více lidí se vzdává svých materiálních statků nebo se vyhýbají hromadění zbytečných věcí, aby utekli od stresu západního života a žili daleko klidnějším způsobem, 

pouze s těmi věcmi, které považují za naprosto nezbytné. Odkud tento trend pochází? A je toto tajemství štěstí?

Jednoduchost je trend, který je využitelný téměř ve všech oblastech našeho života a je stále populárnější. Navzdory tomu, co si můžeme myslet, tento fenomén není nový, existoval již v antické kultuře. Už tehdy se lidé rozhodli, že budou žít skromně, a to i v případě, že by si mohli dovolit více. Sklon k minimalizmu vychází ze skutečnosti, že vše, co získáme, nás kontroluje. Jak již dávno řekli mudrci: „Čím více majetku, tím více starostí“.

Například, když si lidé kupují luxusní věci, získávají pocit, že si rozšiřují svou moc, avšak tím se stávají otroky svého majetku. Stejným způsobem se lidé stávají závislí na svých nových autech, telefonech, oblečení, prémiových značkách: na nejrůznějších symbolech statusu. Chyceni do pasti slevových akcí 1+1, totální výprodej, „Black Friday“, „Cyber Monday“, zkrátka jsou zotročováni konzumem.

Nicméně v jistém okamžiku se unaví, cítí se prázdní a dospějí do stavu „ A dost!“. Překrásný apartmán v mramorovém domě s okázalým designem? Život v přírodě je mnohem více vzrušující. Jedna mikina navíc stačí tam, kde není pračka. Svoboda od stresu je tou největší předností na světe!

Opravdu? Stačí nám, když se zbavíme osobních věcí a majetku, abychom byli dlouhodobě šťastní? Odpověď zní NE. Proč? Protože ve všech výše uvedených příkladech ještě neexistuje rozvoj té vlastnosti, pro kterou byl člověk stvořen. Hromadění majetku a předmětů, nebo jejich zbavování se pro osobní pohodlí, je v obou případech manifestace sobeckého myšlení „Co bude pro mne lepší a pohodlnější?“ Dokud budou moje myšlenky směřovat ke mně samému, cokoliv, co udělám, mi nedovolí pocítit plnost, které lze v životě dosáhnout. 

Pouze zásadní změna směru našich myšlenek od přirozené myšlenky na svoje vlastní dobro k myšlence na dobro ostatních může být považována za nový vývoj v evoluci nás jako lidských bytostí. 

Taková veliká změna přijde jako výsledek hlubokého hledání: „Pro co se vyplatí žít? Je zde něco, co můžu získat během života, co se mnou zůstane navždy?“ Pak plně uspokojivá odpověď nemůže být materiální povahy, ale něco mnohem smysluplnějšího a trvalejšího. 

Když se věnujeme ostatním, vyvíjí se v nás speciální citlivost. Postupně dosahujeme stavu, kdy se opravdu chceme věnovat svým sousedům. Zjišťujeme, že láska a správná péče, kterou dáváme všem, nás naplňuje větším uspokojením než cokoliv jiného. Toto je poznání, které nikam nezmizí a nikdo nám ho nevezme. 

V evoluci nás jako lidského druhu jsem dosáhli stavu, ve kterém musíme být mezi sebou vzájemně propojeni. V současné době žijeme v nesouladu se světem, který jsme vytvořili jako propojený. Myslíme pouze na sebe a to je naprosto neudržitelné. Naše bezpečná budoucnost záleží na vybudování nové společnosti, ve které lidé pečují jeden o druhého a stejně tak i o životní prostředí. Bude to společnost, ve které neexistuje neúcta, kde společně přemýšlíme o tom, jak poskytnout každé osobě to, co potřebuje k životu, bez neustálého vytváření zbytečných věcí, které škodí životnímu prostředí a ničí náš společný domov, naši planetu i nás. 

V budoucnu se budeme bavit i jiným způsobem. Nyní se snažíme hromadit více a více věcí, abychom se cítili spokojeni, především, abychom se vyvyšovali nad ostatní, aby na nás žárlili. To nás vystavuje neustálému tlaku a  strachu, že nás kdykoliv může překonat někdo jiný. Když zjistíme, že  je tato cesta je marná, a naučíme se mít radost z toho, že jsme  prospěšní pro ostatní kolem nás, vytvoří se příjemná a naplňující atmosféra. A to povzbudí všechny, nás i je, zkrátka všechny kolem.  

Trvalé naplnění proto nesouvisí s množstvím věcí a majetku, které vlastníme. Nebudeme muset nakupovat materiální věci, abychom nalezli radost nebo udělali někoho šťastným. Uvidíme, že největším dárkem, který někdo může dát nebo získat, je v prvé řadě vřelost, úsměv a opravdový a upřímný zájem. Smysluplný život závisí na našich postojích, ne na hmotě a na materiálních věcech. Takže když vytvoříme dobré vzájemné vztahy, budeme naplněni radostí a nikdo nebude mít v ničem nedostatek. Objevíme, že tajemství života opravdu leží ve správných mezilidských vztazích a že skrze ně můžeme dosáhnout neomezeného naplnění.