Tajemství dlouhého vztahu

V pohádkách vše končí svatbou hrdinů. A pak – „žili šťastně až do smrti a dobře se měli“. Ale tak to je v pohádkách. A v životě?

V životě se často potýkáme s rozporem mezi tím, co chceme, a tím, co je skutečné. Chceme jednu věc, ale stane se něco jiného a způsobí to spoustu utrpení.

Je možné vybudovat takové vztahy, které nebudou vyvolávat nespokojenost a vzájemné podráždění? Neboť když láska trochu pohasíná, tyto pocity se určitě objeví.

Především je třeba si uvědomit, že láska není jen vášeň. Skutečná láska je dům, který budujeme společně. Je to pocit, který společně vytváříme. Každý z nás se vzdává něčeho ze svých zájmů ve prospěch jednoty s tím druhým.

Území lásky

Vytvořením společného „území“ vzájemných ústupků umožňujeme naší lásce rozkvést. Vzájemně se proplétáme jako dva snubní prsteny a vytváříme oblast společných zájmů. Právě to je rodina.

Pravý cit ve mně nevzplane okamžitě. K opravdové lásce dospíváme prostřednictvím ústupků, péčí a úsilím. Důležité je si v sobě nastínit ideál partnera a přenést ho do „originálu“. Postupně v něm začínáme vidět žádoucí obraz, což v nás probouzí radost a vřelost. A partner se stává velmi blízkým a milým.

Může se zdát, že je tento přístup příliš racionální, vždyť láska je cit. Ale zkuste to a uvidíte, jak vás to dovede k opravdové lásce.

Jak se vyhnout kritice

Je důležité upustit od stížností a odsuzování svého partnera. Láska nesnáší kritiku. Prostor osvobozený od kritiky se naplňuje láskou. Vzájemné ústupky umožňují lásce „zakrýt“ vše negativní mezi námi.

Péče o partnera se pak stává přirozeným stavem, nikoli vyčerpávajícím břemenem. A každý se v něm cítí svobodný jako milující matka. Matka přece miluje své dítě nesobeckou láskou. A přesně takové se stávají naše vztahy.

Když se povzneseme nad kritiku, zaplníme uvolněný prostor svou láskou. A to odstraňuje všechny stížnosti, protože pak si prostě nemáme co vyčítat. Tím si nejen ušetříme nervy, ale také skutečně pocítíme dokonalost v rodinných vztazích.

Najednou se jeden druhému ukážeme v novém světle. Uvidíme, jak společné „budování“ domu společné lásky skutečně zlepšuje vztahy, vytváří domov, pomáhá dětem a rozjasňuje náš život.

Najednou zjistíme, že nám nic nechybí, že se vše normalizuje: materiální dostatek, zdraví, harmonie v domácnosti, škola, práce… Důležité je se jen správně naladit.

Láska přikryje všechny hříchy

Pokud se před vstupem do domu namáhavě naladíte na klid v rodině, nešťastně, ale odvážně se chystáte držet se v mezích, nevšímat si detailů, které vás rozčilují, hrdinně nereagovat na připomínky, pak toto chování kýžený výsledek nepřinese.

Cožpak matka projevuje svou lásku takto? Jistěže ne. Prostě tě miluje, to je vše. Trápíš ji, neposloucháš ji, ale ona tě stále miluje. Právě na takovou vlnu by ses měl pokusit naladit před návratem domů. Do domu vstupuješ s láskou a s láskou se stavíš úplně ke všemu: „Moje žena je dokonalá a já ji miluji.“

Jak řekl král Šalamoun: „Láska přikryje všechny hříchy.“

Ideálu samozřejmě není možné dosáhnout hned. Když se vrátíte domů, můžete najít například neuklizený byt. Ale vzpomeňte si, zda jste v počátečních fázích lásky věnovali pozornost nepořádku? Určitě ne. Tehdy jste byli v euforii, vznášeli jste se v oblacích a užívali si jeden druhého.

Nyní se potřebuješ dostat do stejného „režimu“. Cestou z práce mysli jen na to, že na tebe čeká tvá milovaná, pramen tvého života, člověk, který ti rozumí, stará se o tebe a je vždy připraven ti pomoci. Představuj si to nejlepší. Je to mnohem snazší než se rozčilovat pokaždé, když vidíš nepořádek. Vzpomeň si, že když mezi vámi vládla láska, zajímala tě jen jedna věc – blízkost s milovaným.

Oživ tento bývalý pocit, zkus se na svou ženu podívat očima svého bývalého já: potřebuješ jen ji a na ničem ostatním v životě nezáleží. Začni se o to snažit společně s manželkou a objevíte v sobě nový, doposud nepoznaný svět – svět absolutní lásky.