Štěstí jako nevyhnutelnost bytí

„Ať s člověkem uděláte cokoliv, on se stejně dál plazí na hřbitov“, řekl známý satirik Michail Žvaněckij. Já bych to řekl jinak: „Ať člověk dělá cokoliv, štěstí neuteče, i kdyby si to přál“.

Záruka štěstí

Od vědců už víme, že na pocit štěstí mají velký vliv sociální vazby. Optimističtí a radostní lidé jsou nakažliví: nadechnu se v jejich společnosti a také jsem šťastný. A čím víc přátel mám, tím lépe se cítím.

Blahodárný vliv se projevuje i ve fyzickém zdraví. A není to jen v tom, že s širokou sítí kontaktů najde člověk vždy podporu a pomoc, se kterou může počítat, ale takový je zákon přírody. Všechny její složky, od elementárních částic atomu až k obrovským hvězdokupám, celý integrální ekologický systém a všechna symbióza neživé, rostlinné a živočišné přírody žijí ve stejném záměru ke stále složitějšímu a harmoničtějšímu spojení.

Hloubka vzájemného spojení všech prvků přírody určuje úroveň života, intenzitu vnímání i schopnost přežít a chránit se. S vyšší úrovní vztahů ve společnosti vzrůstá naše schopnost omezovat a napravovat poruchy některých systémů čerpáním z jiných zdrojů.

Odhalení vyšší síly

Tyto vztahy musíme budovat způsobem podobným sebenápravným procesům ve vlastním těle, které je schopno znovu nastolit rovnováhu organismu i překonávat nemoci. To je možné pouze díky neskutečnému množství vnitřních vazeb. Ani jedna z tělesných buněk sama o sobě a odděleně nepředstavuje nějakou zvláštní hodnotu. Avšak spojení buněk v jeden celek mnohostrannými vzájemnými vazbami poskytuje podporu oslabenému tělu a sílu vyrovnat se s nemocí a obnovit celkovou rovnováhu.

Naše tělo všechny své části neustále sleduje a rozděluje zdroje podle důležitosti každé z nich pro zachování života.

Kdybychom tento vztahový model dokázali vložit do lidské společnosti, dosáhli bychom úplné sociální a psychologické rovnováhy, vyvážené ekonomiky a harmonie v rodinách.

Abychom toho dosáhli, musíme správně strukturovat naše vztahy. V procesu jejich utváření sami uvidíme, jaké mechanismy potřebujeme, abychom došli k všeobecnému souhlasu. Tehdy se nám odhalí v plné kráse síla, která řídí celou přírodu, Vyšší síla neboli Stvořitel.

Když je radost společná

Vliv společnosti v sobě skrývá zvláštní jev. Problém, který se týká všech, rozděluje se mezi všechny a člověk se ve svém neštěstí necítí tak sám, zatímco vzácná, vážná nemoc by jedince velmi trápila. Zuřící epidemie, kdy všichni kolem jsou nemocní, strach otupuje.

Neštěstí se okamžitě promítá do celé společnosti a člověk jako jeden z mnoha tak pociťuje jen malý strach, svoji malou část mezi miliony postižených lidí.

Z toho neplyne vymizení problémů, vždy tu budou různé obtíže. Strach z nich se ale dělí mezi všechny. Nakolik jsem spojen se společností, všechny nepříjemnosti snáším lépe.

Kouzlo násobení radosti

Když mezi nás přijde radost, není to rozdělení, ale sdílení. Prožíváme ji společně a ona se nezmenšuje. Neštěstí nosíme hluboko uvnitř sebe, zatímco radost se rodí venku, v prostoru mezi námi. Dobrá síla, která stvořila tento svět, působí na všechny stejnou měrou, aniž by se rozdělovala. Když přichází radost, každý ji pociťuje ve vrchovaté míře.

Sdílená radost navíc působí na každého mnohonásobně. Představte si zprávu o vítězství ve válce. Nezíská jeden z milionů miliontinu radosti. Naopak! Tady se milionem násobí! Když vyjdeme ven, mezi lidi jásající v ulicích, naplní nás pocit štěstí nesrovnatelný s tím, co bychom prožívali sami u televize.

Zázračná vlastnost jednoty

Jedinečnou a téměř zázračnou vlastnost má síla jednoty: neštěstí mezi všechny rozděluje, ale radost a štěstí každému násobí. Je to základní vlastnost Vyšší síly, zdroje veškerého stvoření. A čím víc se k ní ve svém spojení přibližujeme, tím větší je náš společný zisk: místo nepatrného dílku osobního štěstí získáváme štěstí znásobené miliony životů.

Za takových podmínek pro nikoho nebude možné zůstat nešťastný. Štěstí se stane přirozenou formou společného bytí. Právě v tom spočívá od počátku záměr Vyšší síly.