Sociální inženýrství – pravda je otázkou pohledu

V posledních letech se téma - sociálního inženýrství, které lze definovat jako nedobrovolnou manipulaci s lidmi tak, aby jejich činy a názory byly v souladu s vůlí manipulátora, stalo aktuálním tématem diskusí.

Děje se tak již odedávna, ale až nyní jsme si to začali uvědomovat. Je to strašná věc, kterou si lidé navzájem dělají, ale když už víme, že existuje, víme alespoň, jak snadno se necháme zblbnout, že pravda je otázkou úhlu pohledu a že náš pohled závisí na tom, kdo s námi umí lépe manipulovat.

Sociální inženýrství je všude - ve zprávách, které ukazují jen jeden pohled, v novinách, které překrucují příběhy, aby ukazovaly opak toho, co se skutečně stalo, na snímcích pořízených v jednom prostředí, jejichž popisek říká něco úplně jiného, v podvodných   studiích financovaných korporacemi nebo akcionáři, kteří diktují „vědecká“ zjištění, v „citacích“ z anonymních zdrojů, které nelze ověřit, a přesto nám poskytují „informace“, které chce sociální inženýr sdělit, a v dalších nesčetných způsobech.

Dříve vládci a vlády využívali vojáky, tajné služby a policii, aby posílili svůj vliv na veřejnost. Dnes vládnou tak, že manipulují veřejnost, aby věřila tomu, čemu chtějí, aby věřila.

Vlády a vládce však nemůžeme vinit z toho, že jsou takto manipulativní. My sami chceme být manipulováni. Nikdo nechce znát pravdu, stejně jako na trhu nikdo nechce prodávat výrobek, který nejde na odbyt. Navíc pokud lidem řeknete lež, kterou rádi slyší, a označíte ji za „pravdu“, najde si mnoho kupců.

V současné době platí, že pravdou je to, co potěší naše ego. Je to jako by přede mnou byla celá realita, ale veškerá moje pozornost je soustředěna na krabici, která je pře mnou. Nevidím realitu kolem sebe, ale jen tu krabici.

Tato krabice je mé ego a promítá mi jen to, co se mému egu líbí. V důsledku toho si myslím, že je to realita, a proto dokud se soustředím pouze na krabici, nemohu vidět  skutečnou realitu.
Mezitím si ti, kteří manipulují s krabicemi, které zobrazují naši realitu, si dělají, co chtějí. Necítí potřebu skrývat své neřesti, protože korupce jim přináší slávu a díky sociálnímu inženýrství jim projde cokoli.

Pokud se neosvobodíme ze sevření krabice, našeho ega, které určuje naše vnímání, není úniku.
Existuje jen jeden způsob, jak se vymanit z této krabice: přijmout opačný způsob práce. Místo abychom se soustředili na to, co můžeme získat ze všeho, s čím přijdeme do styku, měli bychom se zaměřit na to, co můžeme dát.

Pouze tehdy, když se zaměříme na dávání, a ne na přijímání, můžeme zažít skutečnou svobodu – osvobození  se od ega. Když se osvobodíme od ega, budeme vše posuzovat podle pravé podstaty. Pokud si tento způsob myšlení osvojí dostatečný počet lidí, celá naše realita se změní a pak nebudeme muset neustále bojovat za to, abychom všem vnucovali svůj úhel pohledu.

Když se vede válka, prohrávají všichni. Když se však lidé snaží navzájem si pomáhat a podporovat se, vyhrávají všichni. Naším současným úkolem je, aby si tuto prostou pravdu uvědomilo, co nejvíce lidí. Až ji pochopí dostatečný počet lidí, budou spolupracovat na vytvoření nové reality, kde bude o každého postaráno a nikdo nebude manipulován.