Inu jak se u nás říká: když se důchodce ráno probudí a nebolí ho vůbec nic, tak je už nejspíš mrtvý...

Ale kdepak, tohle tvrzení pane Wágnere u nás platí pro čerstvé pětatřicátníky.

Vaše blogy čtu rád, nicméně s tímto Vaším blogem (resp názorem v něm vyjádřeným) absolutně nesouhlasím. Evidentně píšete z pozice člověka, jehož práce nikdy nebyla trvale fyzicky nebo psychicky vyčerpávající.

1) Člověk, který pracoval takřka 40 let s plným fyzickým nebo psychickým nasazením (protože to jeho profese vyžadovala), se na důchod těší jak na Boží smilování, protože pro něj konečně nastane čas, kdy si bude moci dělat věci v klidu po svém a věnovat se tomu, na co mu při aktivním pracovním životě příliš času nezbývalo. To je ještě ten radostnější případ.

2) Navíc většina žen fungovala ještě minimálně 18 let při plném pracovním nasazení v tzv. 2. směně, t.j. vychovávaly své děti.

3) A pak tu je nemálo lidí, kteří se k tomu všemu ještě starají (ať už jako pracovně činní nebo již v důchodu) o své stárnoucí rodiče.

Hodnotit věci pouze ze svého hlediska je tak jednoduché....

Já jsem v důchodu už deset let (využil jsem možnosti předčasného odchodu) a náramně si to užívám. O blížící se smrti vůbec neuvažuji, i když už se zpropadeně začíná kácet v mém lese. Jestli to někoho baví, ať je činný třeba až do úplného konce, já jsem rád, že jsem mohl z pracovního kolotoče vypadnout.

Z toho si pane autore nic nedělejte, protože ze života nikdo živ neodejde.

Pane autore, vy máte práci, která je spojena s šířením vašich názorů, s meditacemi apod.

Potom je snadné tvrdit, že práce je náplň života.

Ale jsou i takové práce, které jsou pro chod lidského společenství zcela nezbytné a nepostradatelné, klobouk dolů před osobami, které je vykonávají, avšak těžko můžeme žádat, aby se v tom lidé vyžívali. Je nutné čistit městskou kanalizaci a jít při tom přímo do těch podzemních chodeb, kde to páchne, obtížně se tam dýchá, jsou tam hejna živých potkanů a desítky rozkládajících se těl mrtvých potkanů apod. Někdo také musí pracovat v márnicích, někdo musí pracovat u policejních hlídek, které jsou volány k řešení nechutných konfliktů domácího násilí v rodinách, kde asociální je nejen násilník, ale i oběť, apod.

Těžko můžeme předpokládat, že k takovým pracovním činnostem najdou lidé stejně kladný vztah jako vy k té vaší výuce vaší ideologie.

Ani trochu se nedivím člověku, který jeden den dosáhne důchodového věku a druhý den už ho do toho kanálu nikdo nedostane ani čtyřmi páry koní. Právě naopak: Nedivím se mu, že s tou prací skončil, nýbrž mu tleskám za to, že ji vykonával až do dosažení důchodového věku.

To jsou knížecí rady od někoho, kdo nikdy pořádně fyzicky nepracoval. A nějaká práce prospěšná společnosti mi může být ukradená.

Zdravím Vás.

Já to cítím podobně. Je třeba zůstat aktivní, nejlépe ve prospěch společnosti. Najít si takovou činnost, aby jste nebyl na obtíž. Umět poslouchat a když o to někdo bude stát, tak i promluvit.

Dříve bylo v mnoha směrech lépe, ale žijete (ještě) teď.

A nakonec to hodně důležité: láska, humor, nadšení a kvalitní pivo před večeří.

Ať jste zdráv.

PF

Jsem rád když vstanu,až se sám probudím a pak nepřemýšlím co budu dělat.

Jsem rád ,že mě nebudí uřvaný budik a NEMUSIM DO PAKÁRNY☺☺☺☺☺☺

Smrt se blíží každému už druhý den po narození. A vaše teorie o důchodu...atd je mylná. Nikdy jsem se necítil tak skvěle, jako ted v důchodu. Jsem důchodce už 21 let.