Židé nejsou rasou, ale byli a jsou národem

Výjimečným.

Křesťané nesměli půjčovat peníze na úrok a tak se toho ujali židé a půjčovali na nekřesťanský úrok. Po altruistické touze pomáhat druhým bohužel nebylo vidu ani slechu. Dlužníci pak viděli východisko v pogromech a často je vyvolali i zadlužení panovníci spolu se šlechtou.

Mnoho evropských panovníků zakazovalo Židům vykonávat řemesla, takže obchod byl pro Židy často jedinou alternativou. Vynikli také jako znalci medicíny a farmacie. Právě oni udrželi a rozvíjeli lékařské znalosti z helénského světa. Ostatně – i dnešní Izrael patří mezi světové velmoci ve vývoji nových léčebných postupů a léků. A co se týče pogromů – zabíjení Židů byl především snadný způsob, jak se zmocnit jejich majetku a k tomu ventilovat vlastní frustraci.

Článek lze shrnout jednou větou...Židé jsou "vyvolený" národ. Tolik uvedených superlativu aby jeden pohledal. Jinak obchodníci nebyli proto, že by v tom vynikali nad jiné. Ale v evropských zemích nesmeli být členy profesních cechů, tedy nemohli podnikat jako remeslnici. Proto se živili obchodem

Židé jsou vyvolený národ, protože jako jediný národ přijal Tóru a tím 651 zákazů a příkazu, které po dobu 2 000mlet dodržují.

Židé získali pověst dobrých obchodníků...

To není pověst, to je FAKT.

Jsou v tomto mimořádně schopní, obdobně jako v umění, vědě a mnoha dalších činnostech. Tak ať jim to ku prospěchu všech nadále vydrží! Ať jim to nějací mladí radikálové nebo sobečtí politici nepokazí.

- - -

Abych nebyl jen vážný či patetický , odlehčím to crazy anekdotou z 2. světové války, snad to nikoho neurazí:

V partyzánském oddílu se rozhodli k velké letákové akci, vysvětlit civilům své cíle, získat sympatie a podporu (jídlo, ukrývání atd.). Rozdělili si kvanta letáků a obce, kde je mají v noci rozhodit, smluvili místo srazu po akci za dva dny v lese. Kohn, protože uměl německy, dostal přiděleno plně německé a nepřátelsky naladěné Schreiberhau.

Z akce se všichni včas a v pořádku vrátili, jen Kohn nikde. Tři dny, týden, furt nic. Už ho málem odepsali, když tu se objevil.

- Kohn, člověče, tys nás vystrašil, kdes byl tak dlouho?

- Víte vy, co to dá práce, prodat deset tisíc letáků v šestitisícovém městě?

Jako polehčující okolnost dodám, že to předchozí mi vyprávěl můj židovský kamarád.

Aby si někdo nemyslel, fokusuju jen na jednu skupinu, přidám ještě jeden, co jsem slyšel na Balkáně:

To se baví Jugoslávec s dovolenkujícím Čechem o válce a vzpomínají.

Gojko: Joj, jak my jsme vyhazovali do povětří vlaky, mosty, zavalovali tunely, přepadávali Němce, žádnýho jsme neušetřili...

Mirek: My bysme to dělali taky, jenže u nás to bylo zakázaný.