Proč se tolik lidí nestydí chlubit svým bohatstvím, když je kolem tolik chudoby?

Vždy existovali lidé, kteří chtěli své bohatství vystavovat na odiv, zatímco jiní chtěli svou zámožnost raději utajit.

Důvod, proč se ti, kteří se chlubí svým bohatstvím, nestydí, spočívá především ve výchově, které se jim dostalo. Také však existuje mnoho velmi bohatých lidí, kteří se svým bohatstvím vůbec nechlubí a v první řadě jim záleží na jejich bohatství vnitřním.

Bylo by moudré, kdybychom se za prvé v životě naučili, že bychom měli být spokojeni se svým osudem, ať už je jakýkoli. Za druhé bychom se neměli stavět nad ostatní ani pro své bohatství, ani pro znalosti nebo cokoli jiného. Mnohem lépe bychom udělali, kdybychom vložili peníze do studia duchovní moudrosti a jejího uplatňování ve svém životě. Mám na mysli moudrost, která vede ke vzájemnému sblížení mezi lidmi, abychom dosáhli rovnováhy s nedotknutelnými zákony přírody.

Pokud takové duchovní učení budeme mít ve svém životě, dočkáme se toho, že lidé přestanou machrovat se svými auty, domy a bohatstvím obecně. Na jedné straně takové projevy ukazují, že jsme si něco zasloužili svým úsilím, ale výchova založená na duchovní moudrosti by v zásadě měla naše hodnoty změnit. Pak už pro nás vystavování svého bohatství na odiv ztratí důležitost. Více než čehokoli jiného na světě si budeme vážit toho, že postupujeme směrem k vyššímu smyslu a cíli života.

Bylo by tedy zapotřebí, abychom se přestali soustředit na srovnávání svého materiálního postavení s ostatními, a místo toho se hlouběji ponořili do zkoumání sebe samých a dosáhli spojení se silou přírody, jejíž působení nás ovlivňuje. To by nás přivedlo k mnohem silnějšímu pocitu bohatství, k duchovnímu bohatství, které vede k pocitu věčnosti a dokonalosti, k hojnosti, jež daleko přesahuje materiální bohatství.

Jedná se o nové zrození, jinými slovy, takto začíná nový cyklus.

Je to okamžik, kdy se loučíme se svým předešlým životem, s tím, co jsme ze života vytvořili a jak jsme ho prožili, a přecházíme do dalšího cyklu. Nové zrození se vztahuje k počátku odhalení duchovního světa člověkem. Odchází vše staré – to, co jsme prožili a co jsme dříve považovali za důležité.

V následující etapě se pak přirozeným způsobem může zrodit něco nového, to, co jsme dříve za důležité nepovažovali. Většinou se to týká pozitivních lidských vztahů, vzájemného propojení, lásky a spojení se zdrojem našeho života, Stvořitelem. Nová láska, která vzniká, když přecházíme na další etapu života, je více přirozená a blízká, což je možné prostě vysvětlit jako otevření našeho srdce.