Nekupuj dům, kup si souseda

Sousedé… Mezi mým pozemkem a jejich pozemky je jasná hranice. Přesto je nespočet případů, kdy ji sousedé narušují a otravují mi život. Stromy na jejich dvoře zakrývají slunce mým květinám a kořeny brání v růstu mým sazenicím.

Voda z jejich zalévání prosakuje na můj pozemek. A co teprve ten kouř z grilu, na kterém pečou maso přímo u mého plotu! …

A pokud jsou naše obydlí stěna na stěnu, nebo je jejich podlaha mým stropem, problémů je více než dost. Hluk, hlasitá hudba v tu nejmíň vhodnou dobu, občasné vytopení, jejich nedopalky na mém balkoně… Všechno se to ani nedá vyjmenovat.

K tomu pomluvy: kdo z mé rodiny kam šel, kdy a s kým, jak byl oblečen, co řekl nevhodného nebo jak se divně podíval… Všichni samozřejmě vědí, že mluvit zle o druhých se nemá, ale… Ne nadarmo naši mudrci v „Radách předků“ říkali: „Drž se dál od špatného souseda.“

Život v kamenné džungli

Jak se od něj ale držet dál, když ve městě žijeme všichni těsně vedle sebe? To neovlivníme. Je to evoluční proces rozvoje našeho egoismu. I když se navzájem snášíme jen s obtížemi, stále chceme být blízko sebe – je to tak pohodlnější, snazší a ekonomicky výhodnější.

Nechceme se vzdálit od těch výškových betonových krabic, protože čím dál od nich jsme, tím nižší je naše životní úroveň. A tak nezbývá, než sousedy buď tolerovat, nebo se smířit s nižším standardem bydlení. Ne každý má ale dostatek trpělivosti a postupem času se vztahy se sousedy zhoršují víc a víc. A bude to jen horší.

Děje se to všude: v USA, v Rusku, v Evropě… Ve snaze vymezit se jeden od druhého instalujeme ocelové dveře s důmyslnými zámky – jen abychom nemuseli komunikovat s těmi, co bydlí naproti. Dokonce stavíme oddělené výtahy, do kterých může vstoupit jen majitel s vlastním klíčem.

Důmyslný záměr Přírody

Sotva nás napadne, že takové nucené a stísněné sousedství má svůj cíl, a tento cíl je stanoven přírodními zákony. Spočívá v tom, že nás mají dovést k maximálně napjatému, doslova výbušnému stavu, abychom pocítili, že už to dál nemůžeme snášet.

A pokud dnes trpíme narušováním svého osobního prostoru ze strany sousedů, není daleko doba, kdy budeme mnohem více vnímat těsnější propojení s celým světem, než je tomu dnes. To, co se děje v Honolulu nebo v Panamě, na nás bude mít stejný vliv jako soused, který žije vedle nás. Nebudeme se moci tomuto vlivu vyhnout. A teprve tehdy vybudujeme správné vztahy s celým světem.

Příroda nás donutí pochopit, že se musíme změnit. Jsme všichni egoisté a nejsme ochotni tolerovat potřeby druhých, když omezují náš prostor.

Problém však můžeme vnímat i jinak, s pochopením a nadhledem, pokud ve vedlejším bytě bydlí moji blízcí, třeba dcera s vnoučaty. Záleží tedy na tom, jak k sousedovi přistupuji – zda jako k blízkému, nebo jako k cizímu člověku. Kdybych dokázal prorazit kamenné hradby svého srdce a nechal souseda vstoupit dovnitř, nevnímal bych ho jako obtíž. Moje sobeckost mi však nedovoluje žít bez zábran, protože se bojím, že bych musel něco opustit, nebo hůř, že by mi něco mohl vzít.

Čím začít

Někde ale začít musíme, jinak se prostě začneme navzájem zabíjet. Pro začátek se třeba zaměříme jen na ty sousedy, se kterými nás alespoň něco spojuje. Můžeme začít něco dělat společně, třeba uspořádat oslavu pro děti a pozvat i rodiče. A pak pozvat sousedy prostě jen na šálek kávy nebo čaje…

Nečekejte, až oni začnou jako první. Přeberte iniciativu sami. Měli jsme souseda, který každou sobotu zval ostatní jen tak na kus řeči. Dal na stůl slunečnicová semínka nebo nějakou drobnost a lidé přicházeli. Zpočátku ne všichni, ale časem všichni pochopili, jak příjemné je trávit takto čas.

A právě o to jde. Taková setkání by měla v každém vyvolat příjemné pocity. Začneme u sousedů vidět jejich kladné vlastnosti. Zmizí podráždění, odsuzování a napětí ve vztazích, děti budou v bezpečném prostředí družnější.

Vzájemná ohleduplnost se projeví nejen v klidnějším bydlení, ale také ve společném rozhodování o důležitých věcech. Všechno bude mnohem snazší. Do vchodu našeho domu budeme vcházet s radostí. Život bude příjemnější a krásnější!

Uznejte, že cena za takový život není vůbec vysoká.